Benešov nad Ploučnicí
Město Benešov leží při soutoku řeky Ploučnice a Bystré. Z obydlí řemeslníků tu pravděpodobně ve 13. stol vznikla osada. Název pochází od Beneše Větrného z Michalovic, kterému patřila většina půdy na počátku 14. století. Na město byl Benešov povýšen roku 1392, získal tak právo městského znaku, právo hradební, právo trhu i právo hrdelní.
V letech 1425 a 1426 město obsadili husité, později bylo značně poničeno saskými vojsky, obsazeno bylo několikrát i za třicetileté války. Dominantou města je zámek, který je rozdělen na Horní a Dolní. Horní zámek byl postaven jako panské sídlo na počátku 15. století. V 16. stol. byl pak přestaven v dvoupatrový zámek a jeho dominantou je osmiboká schodišťová věž. Dolní zámek vznikl až v polovině 16. stol. Obě části jsou představiteli saské renesance, v Čechách zcela ojedinělé.
V roce 1569 zde vznikla papírna, která byla roku 1863 přebudována na tkalcovnu. Během druhé světové války byly zdejší textilky nuceny změnit svůj program na zbrojní výrobu. Tehdejší textilka ve Františkově údolí je v provozu dodnes. V Orohmannově přádelně je v provozu jeden z největších strojů u nás s 24 tisíci vřeteny. Na náměstí Vás upoutá 14,6m vysoký Mariánský sloup. Nad náměstím se nachází gotický kostel Narození P. Marie s malou Salhausenskou kaplí, kde se nacházejí cenné renesanční a raně barokní náhrobky tohoto šlechtického rodu. Nedaleko kostela je k vidění kaple Bolestné P. Marie z r. 1749 s rokokově vyzdobeným interiérem. Jihovýchodně od města se na skále nad meandry Ploučnice tyčí zbytky hradu Šarfenštejna, dnes nazývaného Ostrý.
