Učební materíály ke kurzu Instruktor turistických jízdáren III.
- stálý tlak od huby (udidla) koně přes otěž do ruky jezdce
- má být stálé, pružné a odpovídat požadovaným výkonům
- patří mezi základní požadavky ve výcviku, neboť umožňuje ovládání koně
- dle stupně tlaku a stálosti přilnutí hovoříme o:
„tvrdém přilnutí“ – kůň se silně opírá o udidlo a jezdec ho s námahou ovládá
„tupém přilnutí“ - kůň se „válí na ruce“ jezdce a nereaguje na přitažení a uvolnění
„nestejném přilnutí“ – kůň střídá měkké a tvrdé přilnutí, pohazuje hlavou a chvílemi nemá žádné přilnutí
- pokud je přilnutí stálé, na obou stranách měkké a stejné = kůň je „na otěži“- pokud se vyhýbá přilnutí zvedáním krku a hlavy = kůň je „nad otěží“- pokud se mu vyhýbá tím, že ohne krk a hlavu směrem k hrudníku = je „za otěží“ „Uvolněnost“- kůň se pohybuje ve všech chodech pravidelně, ochotně a v rovnováze
- jde o to,že při uvolněném pohybu pracuje jen ta skupina svalů,která uskutečňuje pohyb a ostatní svalové skupiny jsou uvolněny- nebrání tedy aktivní skupině svalů v práci
- uvolnění se týká nejen svalové činnosti, ale i CNS koně
- známkou uvolněnosti je poddajnost a prostupnost koně, lehké přežvykování na udidle, klidné držení hlavy a krku a nesení ocasu v oblouku vyklenutém vzhůru
„Srovnání“- kůň je od přírody přirozeně šikmý (není na obě strany stejně ohebný a obratný) a nejde zadními končetinami ve stopách předních
- při výcviku koně se tedy snažíme o jeho srovnání – zadní končetiny mají jít ve stopě předních
- při srovnání koně energie pohybu vycházející ze zádi působí plně ve směru pohybu koně
„Prostupnost“- fyzický a nervový stav koně , při kterém na pobídky jezdce přichází ihned správná reakce koně
- prostupný kůň reaguje okamžitě i na neznatelné pobídky jezdce ( to ale vyžaduje koně uvolněného), kůň se pohybuje v kmihu a přechody jsou plynulé
„Kůň na pomůckách“- kůň je na pomůckách, pokud jezdec cítí stálý a živý kontakt s uvolněným hřbetem koně, spojení holení s tělem koně a ruky s hubou koně
- jde tedy o harmonický soulad mezi jezdcem a koněm
„Sebrání“/ „shromáždění“- schopnost koně převzít větší část váhy na zadní končetiny a pohybovat se energicky vpřed
- stupeň sebrání má odpovídat disciplíně,pro kterou je určen ( nejvyšší v drezúře/ dostihový nemá být sebrán vůbec)
„Vzpřímení“- jde o nejvyšší stupeň sebrání (krk koně je vysoko vzpřímen)
- nosná a posuvná síla zádě přechází přes uvolněný a pružný hřbet a krk až k hubě koně-prostřednictvím udidla a otěží se odráží od ruky jezdce a vrací se zpět přes krk a hřbet k zádi koně
„Prostornost chodu“- délka (vzdálenost) stop téže končetiny v daném chodu (krok,klus,cval)
- je ovlivněna schopností koně předsunovat končetiny (při stejné rychlosti musí být střídání končetin u koně s méně prostornými chody rychlejší než u koně s prostorným chodem)
„Kmih“- je to energie pohybu a závisí na odrazové síle končetin
- je pro něj charakteristická delší doba vznosu v klusu a cvalu
- závisí na vyváženosti, uvolnění a přiměřeném sebrání koně
„Ruch“- vyjadřuje rychlost (tempo) v jednotlivých chodech
- je v daném chodu dán délkou projetí dráhy v určitém čase
- mluvíme o krátkém, středním a prodlouženém/zrychleném (při změnách ruchu v chodech nemá dojít ke změně kadence)
„Podpěr“- noha pohybujícího se koně je na zemi- je v podpěru
„Odraz“- noha je v odrazu, když se v zadní krajní poloze zvedá a opouští zem
„Došlap“- noha je v došlapu, když se po vymrštění vpřed v přední krajní poloze dotkne země
„Stopa“- došlap každé končetiny
„Vznos“- když končetiny přeruší kontakt se zemí (fáze vznosu)
„Kadence“- rytmus pohybu končetin- doba mezi údery nohou následujících po sobě (střídání končetin dle času)
„Akce“- jde o výšku zvedání končetin při výšlapu (závisí na poměru délky kostí končetin a vyváženosti koně a schopnosti nést zádí)
- mluvíme o vysoké, nízké a ploché
„Laterální“- stejnostranné (končetiny)
„Diagonální“ – úhlopříčné (končetiny), určujeme dle přední nohy
Škála vzdělání„Výcvik koně“ znamená především systematické rozvíjení jeho přirozených schopností, se zřetelem na jeho fyzické a psychické vlastnosti, s cílem vychovat z něj poslušného a všestranného koně.
Při výcviku musíme brát na zřetel jednotlivé fáze „škály vzdělání“, která je souhrnem vlastností ježděného koně.
Kritéria „škály“ by měl splnit každý kůň, bez ohledu na jeho uplatnění.
Výcvik se tedy dá rozdělit na tři základní fáze, které jsou ovšem na sobě vzájemně závislé:
takt |
uvolnění |
přilnutí |
Rozvinutí Prostupnost
kmih |
narovnání |
Rozvinutí
shromáždění |
v k jednotlivým vlastnostem se musíme dopracovat systematicky, ale ne schematicky.
v Cílem výcviku je prostupnost, díky které je kůň poslušnější a šikovnější a tím také pro jezdce příjemnější.
Výcvik koně je závislý na pochopení psychiky koně a všestranné přípravě. Výcvik by měl být co nejvíce rozmanitý, aby všechny základní vlastnosti byly formovány a upevněny.
· Takt := prostorová a časová rovnoměrnost v základních chodech
Takt má být zachován nejen na rovných liniích, ale i při všech přechodech a obratech.
· Uvolnění:Je předpokladem pro výcvik. Uvolněný kůň s pružným hřbetem jde pravidelně dopředu, aniž by spěchal.
· Přilnutí:Lehké a stálé spojení jezdcovy ruky a koňské huby. Kůň by se měl (na základě pobídek jezdce) pohybovat uvolněně a pravidelně dopředu a „sám“ hledat přilnutí na udidle a tím přistoupit na ruku jezdce. Přilnutí musí být výsledkem správně rozvinuté posuvné síly a kůň má v důsledku pobídek ochotně přistoupit na ruku jezdce.Při správném přilnutí se kůň lépe vyváží při zachování pravidelnosti pohybu. Dalším stupněm je „kůň na otěži“.
· Kmih:Kmih charakterizuje pouze klus a cval (v kroku není fáze vznosu).
Kůň jde v kmihu, pokud na přilnutí uvolněně energicky vykračuje a ve fázi vznosu své končetiny dobře posunuje dopředu .
Je výsledkem výcvikové práce, která k přirozeným chodům připojuje uvolněnost, posun ze zádě a prostupnost. Kůň ale nesmí spěchat,neboť to zkracuje fázi vznosu rychlejším došlápnutím a i při zachování pravidelnosti se kmih omezuje.
· Narovnání:Narovnaný kůň jde zadníma nohama ve stopě předních(jak na rovných liniích, tak i v obloucích). Narovnání je důležité pro rovnoměrné rozložení váhy a lze ho dosáhnout důsledným procvičováním obou polovin těla (a to po celý život,neboť kůň je od přírody přirozeně křivý a má tedy tendence se k tomuto stavu vracet).
U narovnaného koně působí posuvná síla zádě plně ve směru jeho těžiště a jezdec může rovnoměrně působit na obě zadní nohy.
· Shromáždění:Od přírody nesou větší váhu přední nohy koně.Ty však můžeme tréninkem posilovat jen velmi omezeně. Cílem výcviku tedy je, aby váha jezdce(která jinak ještě více zatíží předek) byla rovnoměrně rozložena na všechny čtyři nohy.Přední nohy se tedy musí odlehčit a zadní nohy ve stejné míře více zatížit.Nosnou sílu zadních nohou totiž tréninkem lze posílit a vybudovat odpovídající svalové partie. Zadní nohy mohou převzít více váhy, pokud docílíme silnějšího ohnutí kyčelních, kolenních a hlezenních kloubů, přičemž končetiny vykračují dále ve směru pod těžiště (při zachování kmihu a to se projeví vyšší akcí končetin).
Míra shromáždění samozřejmě závisí na fyzických předpokladech koně (stavba těla)
a také na požadovaném stupni výcviku.
Pro udržení dobrého zdravotního stavu jezdeckého koně, ale i pro zlepšení jistoty chodů, je určitá míra shromáždění výhodná pro každého koně (tedy např. i hobby koně).
· Prostupnost:O prostupnosti mluvíme, pokud kůň reaguje na pomůcky jezdce(dopředu,do strany i vydržující) a jde na obě ruce rovnoměrně, uvolněně a poslušně.
Nejvyššího stupně prostupnosti kůň dosáhne, pokud se ve všech chodech nechá kdykoliv shromáždit.
Ø Při výcviku je prvotní uvolněnost a zachování pravidelnosti chodů (taktu). Pro získání správného přilnutí („jití na otěži“) je třeba docílit rozvoje posuvné síly, tj.větší aktivity zádě. Pro zlepšení aktivity zádě je důležité, aby kůň šel v kmihu, nespěchal a nechal pobídky procházet zezadu dopředu. Rozvoj a zlepšení kmihu má velký význam při rozvoji posuvné i nosné síly a je předpokladem pro narovnání a shromáždění koně.
Pokud docílíme rozvoje posuvné síly (kůň jde uvolněně, pravidelně a v kmihu na stálém a pružném přilnutí a jeho zadní nohy došlapují dále pod těžiště koně), můžeme začít s fází rozvoje nosné síly, tj. narovnání a shromáždění. Při dostatečně vyvinuté nosné síle je kůň schopen „nést se sám“.
Míra přilnutí závisí na stupni dosaženého výcviku a označujeme ji „relativní vzpřímení“.
Narovnání, shromáždění a prostupnost jsou nutné při pokročilém výcviku a vyšších
nárocích a to nejen v drezurním ježdění, ale i pro skokové a terénní ježdění.
Ø Cílem výcviku je prostupný kůň :Jde uvolněně, pravidelně a v kmihu na přilnutí, přičemž je narovnaný a v požadované míře shromážděný.Základní výcvik jezdce
Účelem základního výcviku jezdce je naučit jej ovládat koně ve všech chodech, tj. vlivem pobídek a pomůcek kontrolovat koně a libovolně měnit jeho směr a rychlost, aniž by zbytečně docházelo k únavě jezdce či koně.
Rychlost pohybu, obratnost, pohyblivost a skokové schopnosti koně jsou dány jeho fyzickou a nervovou výkonností, ale také stupněm jeho přípravy a trénovanosti. Jezdec tyto vlastnosti může správným působením rozvíjet a zvyšovat, ale nesprávným působením je také může snížit.
Základní výcvik by měl jezdcům poskytovat ušlechtilé vyžití a připravit je pro další specializace. Čím důkladnější bude základní výcvik jezdce, tím snažší a rychlejší bude jeho přechod ke specializaci.
Při výcviku v jízdě na koni je třeba uplatňovat vždy didaktické zásady a požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví jezdců, ale i koní.Cílem základního výcviku je úspěšné absolvování zkoušek základního výcviku jezdce, bez kterých by se nemohl účastnit soutěží na veřejných závodech.
Jezdec by v průběhu základního výcviku měl získat znalosti a schopnosti, které zaručují jeho schopnost :
- samostatně ošetřit koně před i po ježdění
- bezpečně se pohybovat ve stájích i na jízdárně
- musí být schopen samostatného vedení koně ve všech chodech a to jak na jízdárně, tak i v terénu
- musí umět pracovat na kavaletách a skákat jednoduché malé překážky
- překonávat terénní nerovnosti a přírodní překážky
Základní výcvik na koni má upevňovat zdraví, odvahu a zdatnost jezdců, jejich vztah ke koním a rozvíjet jejich aktivitu a iniciativu.
- je nutné postupovat cílevědomě a systematicky, ale vyvarovat se spěchu,neodbornosti a hrubého vyžadování požadovaných cviků, neboť to většinou vede k bázni, stresům a někdy až úrazům
- metody a požadavky musí odpovídat duševní a tělesné zdatnosti jezdce
- metodika výcviku má být individuelně přizpůsobena jezdci
- důležitý je výběr vhodného koně
- výcvikový proces by měl být plynulý a pokud možno nepřerušovaný
- počáteční výcvikové lekce by neměly jezdce nadměrně unavovat
- nutné je spojit výcvikovou praxi se znalostí teorie a výchovou jezdce
- požadavky je třeba zvyšovat postupně, k obtížnější a namáhavější práci můžeme přistoupit teprve, když jezdec správně plní předchozí požadavky
- výcvik by neměl být jednotvárný – jakmile jezdec získá v sedle určitou jistotu – střídáme výcvik na jízdárně s prací v terénu (čímž jezdec získává pružnost, uvolněnost a odvahu)
- důležité je střídat práci různého obsahu a zatížení (střídání zatížení a odpočinku)
- po celou dobu výcviku je třeba dbát na správný sed a vedení koně, tak aby došlo ke vzájemnému souladu mezi jezdcem a koněm
Nedílnou součástí každého jezdce je vybavení, které musí hygienicky a zdravotně vyhovovat a musí zaručovat určitou bezpečnost.
Nejdůležitější součástí jezdcovy výstroje jsou jezdecké kalhoty, boty a ochranná přilba (u dětí je povinná min.tříbodová a to vždy pokud je na koni).Vhodná je také bezpečnostní vesta a rukavice.
v K zásadám při výcviku v jízdě na koni patří zejména odbornost ,cílevědomost, individuální a systematický postup,střídání obtížnosti výcviku a prostředí, soulad mezi jezdcem a koněm a především bezpečnost !!!
Požadavky na ustájení a ostatní zařízení
Schéma návaznosti vedlejších prostorů ke koňské stáji :
stáj |
hnojiště |
místo pro mytí a čištění koní |
sedlovna |
stájové zařízení |
místnost pro pobyt stájového personálu |
šatny, sociální zařízení |
výběhy, pastviny,aj.
|
karanténa a stáj pro nemocná zvířata |
sklad jadrného krmení |
sklad píce |
sklad podestýlky |
jízdárny jezdec.hala jezdecká krajina |
· Zařízení pro jezdecký sport mají být v bezprostřední blízkosti vhodné jezdecké krajiny.
· Vhodnější jsou zvlněné krajinné polohy a návětrné zóny.
· Sklon svahu pro budovy a jezdecké plochy = max. 10%.
· Prostory pro ustájení koní a jejich ošetřování a prostory pro zásobování by měly být postaveny jako uzavřený celek.
Práce na jízdárně a povelová technika
Schopnost jezdce provádět s koněm jízdárenské cviky v daných místech a na dané povely je základem pro správné ovládání koně sedem, holení a rukou.
Bez této znalosti není možné pokračovat dále ve výcviku.
Jízdárenské zásady :- jízdárny dělíme na dvě části – nahoře a dole (dole je vždy u vjezdu jízdárny)
- jezdci jsou povinni zachovávat pravidla – klid, kázeň a pořádek, velí cvičitel/trenér (nikdo jiný nemluví)
- zásady při samostatné práci :
při stejných chodech jsou jezdci jezdící na levou ruku na stěně (jezdci na pravé ruce od stěny) – potkávají se levé ruce / jinak je vždy vyšší chod na stěněkdo pracuje na obvodu jízdárny, má na stěně přednost před tím, kdo jede určitý cvik (kruhy apod. uvnitř jízdárny)
- povel musí být dán srozumitelně a včas
- některé cviky se skládají z „návěstí“ (= upozornění) a „výkonného povelu“
př. krokem – vchod , zastavit – stát
- kromě vedení – povelů je třeba vysvětlit pomůcky, případně opravovat provedení
- důležité je správné dodržování vzdálenosti v zástupu – bezpečnost
- ježdění v zástupu = na vzdálenost jedné koňské délky za sebou / na rozdělení- družstvo se má řídit povely a pokyny - od vyvádění koní ze stáje až do skončení výcvikové hodiny
ve stáji : „připravit – za jezdcem XY vyvádět“po příchodu na jízdárnu vodí jezdci koně na levou ruku po obvodu jízdárny až do povelu „(každý samostatně) obrat vlevo – zastavit- stát“ (vyrovnají se ve středu jízdárny)
„připravit koně- dotáhnout - třmeny dolů – otěže nahoru“„nasednout“„krokem vchod“ – zástup za jezdcem XY na pravou či levou ruku /nebo rozdělení
dále průběh lekce dle povelů cvičitele
na konci lekce – pokud se nejezdí v zástupu „za XY- zástup na levou ruku“„(každý samostatně) obrat vlevo“„zastavit stát“ (vyrovnáni v řadě)
„sesednout“„otěže dolů – třmeny nahoru“„za jezdcem XY – zástup – z jízdárny krokem vchod“ Jízdárenské cviky : „změnit směr“má zaznít před rohem krátké stěny
začíná a končí na dlouhých stěnách 6 m od rohů
(M-X-K , F-X-H)
„půl jízdárny“má zaznít před rohem krátké stěny
obraty mají mít poloměr 3 m
při současné změně směru velíme:
„na dlouhé stěně na pravou / levou ruku“
( B-X-E)
„ze středu“má zaznít před rohem dlouhé stěny
obraty – poloměr 3 m
při současné změně směru velíme :
„nahoře/dole na pravou/levou ruku“
(A-X-C)
„ (nahoře/ dole) velký kruh“má zaznít před polovinou krátké stěny
začíná a končí v „A“ / „C“
má průměr 20 m
(někdy do poloviny jízdárny)
jezdí se do odvolání ( „přímo“, nebo jiný velený cvik)
- pokud není velen počet kruhů
nebo („každý dle místa velký kruh“=“dva velké kruhy“)
„velký střední kruh“jezdí se kolem středu „X“
(B-E-B), též do odvolání
průměr 20 m
„v kruhu změnit směr“začínají jezdci před středem krátké stěny
„kruhy změnit“na kruhu na druhé ruce-do odvolání
(A-X-C)
„malý kruh“ne v zástupu
„každý samostatně“ – dle místa
průměr 10 m
„obloukem změnit směr“(„za XY – obloukem změnit směr“)
začátek má průměr malého kruhu (10 m)
- půlkruh a poté šikmo ke stěně od které cvik začínal
„vlnovka o třech(nebo více) obloucích“má zaznít před středem krátké stěny
jízdárnu po délce rozdělit na 3(nebo více)
stejných částí- pravidelné půlkruhy
(přesedá se na středové čáře)
„od stěny ke stěně“má zaznít před středem krátké stěny
začíná a končí 6 m od rohů dlouhé stěny
jezdí se do odvolání
v lehkém klusu se nepřesedá
(M-X-F, K-X-H)
„kruh zmenšit“ „kruh zvětšit“
postupné spirálovité zmenšení kruhu postupné spirálovité zvětšení kruhu
(na původní velikost)
„každý druhý přímo vpřed“ – používá se při ježdění na kruhu – pro rozdělení na dvě části
(každý druhý jezdec se odpojí dokončí kruh a jede přímo)
Rozměry stran jízdárny by měly být v poměru 1:2 (nebo 1:3) – nejlépe rozměry drezurního obdélníku.
Rozmístění drezurních písmen usnadňuje orientaci.
Pro pokročilé lze postupně zařadit :Obrat kolem předku
Obrat kolem zádě
Práce na dvou stopách
Ustupování na holeň
Atd.
