Lipová
Zprávy o založení obce Lipová jsou jen velmi mlhavé a zmínky o prvním osídlení sahají k roku 1000. K hustějšímu osídlení došlo zřejmě až poté, kdy byl v Budyšíně založen hrad Ortenburg. Politicky patřila ve 14. století země a půda jako léno k panství Tolštejn, jehož vlastníkem byl podle dochovaných listin v roce 1316 Hlinko Berka z Dubé. V době, kdy vzniklo samostatné panství Lipová, jehož vlastníkem se stal Hans ze Schleinitzu vzkvétala řemesla a obchod. Velkou roli hrál obchod se solí se sousedním Saskem.
Tržní obec Lipová se skládala ze tří místních částí. Byly to městec s čísly popisnými 1 až 87, ves s čísly 1 až 335 a Ludvíkovičky s čísly 1 až 16. Číslování bylo sjednoceno z důvodu podání žádosti o povýšení obce Lipová na úroveň města v roce 1927. V té době čítala obec Lipová 438 domů s 2816 obyvateli. Až do roku 1938 byla Lipová okresním městem.
Roku 1757, přesněji tedy 16. dubna 1757 se mezi Lipovou a Velkým Šenovém setkalo několik stovek jezdců, rakouských pandurů a pruských husarů, pod vedením pána z Mannsteinu. Přitom byl na rakouské straně jeden padlý, dva zranění a dva vojáci padli do zajetí. Prusové pomalu ustupovali pronásledováni pandury, kteří se objevili na partyzánu. Následujícího dne přitáhl do Lipové major Kleist se třemi sty husary.
Na náměstí stojí velká budova školy, která byla postavená 1898 v renesančním slohu. Byla to nejhezčí školní budova v celém okrese Lipová. V jedné budově byly umístěny tři školy – německá, lidová a občanská.
Někteří majitelé Lipovského panství: Hinko I. a II. z Dubé, Albrecht Berka z Dubé, Jan z Wartenbergu, Ernst, Wolf, Christoph, Hans a Georg se Schleinitzu, Radislav Kinsky, Wilhelm Kinsky, Wolfgang, hrabě z Mansfeldu, Johann Georg Joachim Slawata, Maria-Agnes roz. Slawatová, provdána za Franze Wilhelma Salm-Reifferschieda, Johann Salm-Reiffescheid, Alois Salm-Reiffescheid.
V Lipové měli sídlo následující úřady: okresní soud, berní úřad, úřad pozemkových knih, obecní úřad, poštovní úřad, telegrafní úřad, finanční stráž, důchodkový kontrolní úřad, notariát, četnictvo, správa lesů a statků, děkanský úřad a vikářství, národní a občanská škola, lesnická kola, dívčí a rodinná škola.
Byl zde rozvinutý průmysl: pivovar, knihtisk, kamenotisk, továrna na výrobu likérů a ovocných šťáv, octárna, válcovna hliníkových fólii, továrna na výrobu kostěných knoflíků, výroba umělých květin a listů, výrovny tkaného zboží, výrobna lepenek, továrna na výrobu nýtů, lom na žulu a syenit.
