Velká Bukovina
Obec Velká Bukovina se v pramenech poprvé přípomíná v roce 1454 jako majetek Jana z Vartenberka. Přes tuto poměrně pozdní zmínku je zřejmé, že území, kde dnes Velká Bukovina leží kolonizovali příslušníci velkého rozrodu ostrve - Ronovici,resp.ti, kteří se psali po hradu Klinštejnu u Horní Libchavy. Připomínají se jako první známá vrchnost i na nedalekém Žandovu. Do držení děčínských Vartenberků se statek dostal v roce 1428, kdy Jindřich Berka z Dubé na Vildenštejně prodal Českou Kamenici a Žandov Zikmundovi z Vartenberka.
V roce 1538 získali Žandov bratři Přibík a Petr Týnští z Týna. Ti ho v následujícím roce prodali s výjimkou Velké Bukoviny, kde vystavěli tvrz a vytvořili samostatný statek. V roce 1732 koupila Velkou Bukovinu Anna Marie Františka velkovévodkyně toskánská a připojila ji k Horní Polici, která byla součástí panství Zákupy. Zákupy se nakonec v roce 1848 staly osobním majetkem odstoupivšího císaře Ferdinanda Dobrotivého a po jeho smrti císaře Františka Josefa II.
V současné době je Velká Bukovina sídlem samosprávy i pro obce Malá Bukovina a Karlovka.
Název obce vznikl od porostu buku. Přívlastek "Velká" je rozlišujícím od sousední vsi shodného jména, která se nazývá Malá Bukovina. Velkou Bukovinou je ves pojmenována již v roce 1457.
Znak obce Velká Bukovina je znakem mluvícím. Jednoznačnost pojmenování bukových listů podporuje dvojice červených bukvic. Tři listy mohou být vyloženy jako symbol tří obcí v jedné samosprávě. Zkřížené ostrve připomínají pány z Klinštejna, nejstarší historické majitele oblasti, kde Velká Bukovina leží. S rodovým znakem pánů z Klinštejna souvisí i pokrytí štítu obecního znaku zlatem.
List praporu je tvořen svislými pruhy v barvách zeleně a žluté, které jsou odvozeny od zlatého štítu a zelené bukové větévky. Do středu listu položené znakové figury činí obecní prapor nezaměnitelným.
