Studijní texty Chov koní PRV 2011/12
Etologie konínauka o projevu zvířat - vychází ze sociální hierarchie ve stádě při souběžném sledování některých specifických projevů- její znalost je nezbytným předpokladem pro zvyšování výkonnostisociální etologiefyziologická etologie- smyslové orgány : zrak : oči umístěny po stranách hlavy – zorné pole více než 300°-monokulární vidění – vnímá vjemy každým okem samostatně-binokulární vidění je, ale méně přesné (horší odhad vzdálenosti, např. při nájezdu na překážku musí kůň pro přesný obraz vztyčit nebo sklonit hlavu)-kůň vidí i v noci (lépe než člověk), ale přizpůsobení na vidění ve tmě jej na tu dobu oslepí více než člověka-sluneční světlo jej neoslepuje – nemusí přivírat víčka-pro schopnost rozeznat člověka je pro koně důležitý celek (včetně oděvu), ale důležitější je pro něj hlas a pach-barvy rozeznává (ale nerozezná např.černou od červené)sluch : trychtýřová stavba ucha a značná pohyblivost ušních boltců umožňuje různou citlivost zvukového příjmu,zachycené frekvenční zvukové rozpětí je značné (mnohem lepší než člověk), specifičnost rozlišování zvuků vyžaduje neustálou hru uší-kůň je schopen rozlišit i velmi malé zvukové rozdíly (využití i při výcviku)čich : je důležitým orientačním smyslem, má značný význam pro život (vyhledávání potravy, partnera, orientaci v prostoru, komunikaci,…), je velmi dobře vyvinut (nejlépe ze všech hospodářských zvířat, podobně jako u psů), citlivost čichu ovlivňují vnější faktory (teplota, vlhkost, atmosférický tlak apod.)hmat: vysoce vyvinutý – kožní receptory, vnímavost dotyku je značná, ale na různých částech těla rozdílná (nejcitlivější jsou rohovka očí, pysky, uši a slabiny) instinkty: jsou to vrozené reakce organismu vyvolané řetězcem nepodmíněných reflexů (podmíněno nutností sebezáchovy a zajištění základních potřeb) – domestikací jsou zeslabeny (dle jejího stupně)-znalost instinktů je významná pro pochopení psychiky jedinců a usměrňování další práce-pro výcvik je důležité hlavně:stádový instinkt (výcvikem se do určité míry zeslabuje)obranný instinkt (výcvikem rovněž ovlivňován)potravní instinkt (využití např. při odměně)-zajímavá je instinktivní schopnost koní reagovat na přírodní katastrofy předem (i např.na bouřky) a také smysl pro čas (např.krmení vyžadují v určitou přesnou dobu,….)- biorytmy:základním projevem je denní rytmus, pro správnou funkci orgánů je nutné střídání světla a tmy, pro správný rytmus fyziologických funkcí organismu (tedy denní funkční činnost orgánů) je důležitý rytmus střídání aktivity (bdění) a odpočinku (spánku) – měl by být pravidelný formou pokračování je sezónní periodicita - orientace a paměť :koním se přisuzuje značná paměť a orientace (schopnost vrátit se domů, ke svému stádu), tuto schopnost podmiňují především čichové podněty (značný význam má pach výkalů)- společenské projevy koní:-u koní se silně uplatňuje stádový pud a stádo má hierarchické uspořádání (pořadí se vytváří hrozbou, bojem vítězstvím nebo podřízeností – intenzita je podmíněna stupněm domestikace a životními podmínkami), projevuje se „síla individuality“ a silný jedinec zpravidla vede stádo a je tedy „vodícím jedincem“ -vytvářejí se skupinky i dvojice, ale při vnějším zásahu (např.nebezpečí) dochází ke sdružení stáda , vytvořené dvojice(hlavně u hřebečků) bývají trvalejšími přátelskými svazky-při sociologickém rozvrstvení stáda se projevují meziplemenné rozdíly (většinou jsou výše umístěna hříbata ušlechtilejších plemen)-chování hříběte ve vztahu ke stádu je ale vlastnost získaná (nikoliv vrozená – pokud by od narození hříbě nebylo v kontaktu s dalšími koňmi, nemělo by k nim později žádný vztah – chovalo by se např. k lidem jako ke svým druhům a z koní by mělo strach)-také strach před šelmami je vlastnost získaná-za normálních a neměnných podmínek odchovu se životní projevy hříbat vyznačují periodicitou, značnou společenskou převahu projevují koně starší, v plné fyzické síle, mohutní a energičtí-často se stává, že slabý jedinec má jednoho (i dva ochránce) -při zařazení nového jedince do stáda bývá běžná značná agrese-za důležité kritérium stádových zvířat se považuje snaha o napodobování (někdy klisny např.brání i hříbě, které není jejich) - bojovnost :-kůň dle situace před nepřítelem buď prchá nebo se postaví k boji-způsob boje u koní je specifický: útočí chrupem, předními končetinami a vyhazováním končetinami zadními, někteří jedinci na svého protivníka i skočí, při vážných bojových střetech se hřebci pokoušejí protivníkovi prokousnout šlachy a znemožnit mu pohyb-ve stádě dochází k půtkám převážně při krmení-ve středověku byla bojovnost u rytířských koní dokonce cvičena-mezi koňmi se občas vyskytne i „projev žárlivosti“, někteří jedinci mohou být alergičtí na určité barvy (barva jako stimul agrese – útočí na jedince s touto barvou)-většinou je deviace charakteru způsobena špatným zacházením člověka, ale jsou i jedinci s vrozeným špatným charakterem, který se v průběhu dalšího života zhoršuje (až k neúnosnosti)- dorozumívání : koně se dorozumívají „řečí těla“ (postoj, pohled, postavení uší, poloha pysků,apod.), hlasem (ržání-úzkost, frkání-nebezpečí, zařičení), hrabání je znakem vzrušení či nervozity- vzájemné vztahy : ve stádě se mezi koňmi vytvářejí přátelské vztahy (často se utvářejí dvojice), při odloučení od stájového druha může docházet k depresím, které dlouho odeznívají-zajímavé jsou vztahy mezi plemeny (většinou se vytvářejí skupinky se stejnou plemennou příslušností-většinou bývá dobré soužití se psy a kočkami ( i jinými zvířaty), zajímavá je mezidruhová nesnášenlivost při soužití koní a oslů- vůle : pracovní vůle – „pracovní charakter“ je obecně plemennou vlastností ,ale je zde značná velká individuální proměnlivost (např.vůle koně v dostihu zvítězit, apod.)- spánek : je potřebný k obnově sil organismu, kůň spí vestoje i vleže, spánek je většinou přerušovaný (periodicky v kratších intervalech asi 8x v celkovém trvání spánku asi 6 hodin), nejvíce spí v noci a k ránu- stres : jakékoliv výrazná změna(především náhlá) je pro organismus zátěží – stresem, který může ovlivnit i chování koní, většinou způsobeno – vlivem prostředí (hluk, teplota,..), vlivem špatné výživy, vlivem infekce, psychické vlivy (sport, transport, pracovní přetížení,….) Psychologická hlediska :- podněty u zvířat jsou jiné než u lidí !!! , je nutné vycházet z toho, že kůň je zvíře s obrannými vlastnostmi, se zostřeným instinktem a strachem před neznámem a cizími dosud nepoznanými podněty- strach je jeho typickým emocionálním rysem, místa na kterých se mu stala psychická či fyzická újma si velmi dobře pamatuje, strach nelze vypuzovat a potlačovat násilím (ale je třeba jej vyloučit uvážlivým a metodickým působením)- důležité je, aby se mezi člověkem a koněm vytvořila určitá „vazba důvěry“ a ta uspíšila opakovanými podněty tvorbu podmíněných reflexů- značný význam má pro koně touha po poznání zvědavost( při nedůvěře k novému předmětu jej očichává a ohmatává pysky)- psychika koně se promítá i v reakci na výcvik, koně se učí různě rychle (obecně se za nejučenlivější považují koně arabští – zřejmě díky jeho vývoji v úzkém spojení s člověkem)- ukazatelem psychiky je také citlivost koně a jeho ovladatelnost (při setkání s koněm „zlým“ je důležitá informace o vzniku této vlastnosti), důležitou složkou je temperament- psychiku výrazně ovlivňuje intenzita zatížení (přetěžování podmiňuje psychické úchylky s ohrožením práceschopnosti), velký význam na výkonnost má psychologický stav koně a jezdce- každý kůň má svou fyzickou i psychickou individualitu a ta se do velké míry formuje výcvikem, osobnost koně je charakterizována velkou aktivitou a senzibilitou (čím je plemeno ušlechtilejší, tím je vnímavější a výcvik je často obtížnější), řada plemen má své charakteristické schopnosti- v projevu inteligence jsou mezi koňmi značné rozdíly, obecně se kůň nepovažuje za příliš inteligentního (velmi záleží na způsobu výcviku)- volnost koně omezovat citlivě a postupně, výcvik musí probíhat na podkladě plné důvěry koně v člověka s postupným zařazováním nových podnětů do výcviku - podkladem je harmonie jezdce a koně Plemena koní 1. Plemena skupiny mongolských (stepních )koní- původní domestikovaná podoba - kertak Primitivní plemena:- Baškirský - malý rámec, 135-143 cm, tvrdý, všestranný, těžší rovná hlava, krátký silný rovný vysoko nasazený krk, jih Uralu- Jakutský -Jakutsko střední Sibiř, primitivní, malý, obdélníkový rámec, 135-145 cm, pozdní dospělost (5-6let), tahoun, soumar, jízda, mimořádně tvrdý- Kazašský - Kazachstán , primitivní, malý, obdélníkový rámec, 132-138 cm, silný nízko nasazený krk, tvrdý, všestranně použitelný, mléko, maso- Mongolský - mongolské náhorní stepy (1200-1300 m.n.m)-nedostatek vody a velké teplotní rozdíly, primitivní, malý rámec, 123-142 cm, kratší nízko nasazený krk, velmi tvrdý, jízda a soumar Kulturní plemena:- Kabardinský - severní Kavkaz, ušlechtilý malý kůň, 147-155 cm, harmonický, vytrvalý, měkký krok, jízda, hipoterapie, ekologie- Karačajevský - severní Kavkaz, ušlechtilý, harmonický, delší obdélníkový rámec, 150-160 cm, tvrdý a vytrvalý, jízda a hipoterapie- Kustanajský - SZ Kavkaz, armádní, ušlechtilý, menší až střední rámec, 154 - 163 cm, velmi tvrdý, prostorná mechanika pohybu, rychlý, vytrvalý, jezdecký kůň- Kušumský - Z Kazachstánu, armádní, ušlechtilý, menší až střední, 150-165 cm, tvrdý, prostorná mechanika, rychlý, jízda a lehký tah- Novokirgizský - náhorní step, armádní, ušlechtilý, 152-165 cm, velmi tvrdý, prostorná mechanika, vytrvalý a velmi rychlý, jízda-dostihy 2. Plemena skupiny východních (orientálních) koní- předkem je tarpanPodskupina íránských koní :- Achaltekinský - Turkménie, velmi ušlechtilý, harmonický, obdélníkový rámec, 157-161 cm, tvrdý, mimořádně vytrvalý, dobrá mechanika pohybu, dobrý skokan, drezura (OH Absent)- Karabairský - Uzbekistán, Tádžikistán, ušlechtilý, harmonický, menší, 147-153, tvrdý, rychlý, dobrá mechanika pohybu- Kaspický (pony) - J Kaspického jezera, ušlechtilý, malý rámec 102-115 cm, velmi tvrdý, jezdecko-kočárový kůň pro soutěže dětí- Kathiawari a Marwari - Indie, ušlechtilý, harmonický, malé uši s dovnitř zahnutými hroty, tvrdý, dobrá mechanika, jízda, soumar, lehká zápřež- Lokajský - Tádžikistán, malý rámec, 145-151 cm, tvrdý, vytrvalý, dobrá mechanika, jízda, hipoterapie, soumarPodskupina arabských koní :- Arabský - velmi ušlechtilý, harmonický, temperamentní, menší čtvercový rámec, 145-155 cm, velmi tvrdý, rychlý a vytrvalý, vytrvalostní soutěže- Berberský - Afrika, vznikl křížením araba a západního koně, méně ušlechtilý, skloněná záď, jízda- Perský arab - Írán, ušlechtilý, harmonický, kratší obdélníkový rámec, 145-153 cm, jízda- Shagya arab - vznikl v Rakousko-uhersku, ušlechtilý, harmonický, temperamentní, menší rámec,150-160 cm, tvrdý, vytrvalý, endurance- Těrský - J Ruska, ušlechtilý, harmonický, středí obdélníkový rámec, 150-160 cm, šticí profil, tvrdý, dobrá mechanika, dobrý skokan, všestrannost, endurance Podskupina plemen odvozených z arabsko- berberské krve :- Alter - Portugalsko- Andaluský (PRE) - Španelsko- Appaloosa - USA- Camarque - Francie- Fríský - Holandsko- Lipicán - Slovinsko- Orlovský klusák - Rusko- Starokladrubský - ČR , chov od roku 1830 - c.k. dvorní hřebčín Kladruby nad Labem, bělouši - Generalissimus, Sacramoso, Favory, Rudolfo, vraníci - Sacramoso, Solo, Siglavi Pakra, Romke. Původním chovným materiálem byly starošpanělští a staroitalští koně španelského původu (Pepolli, Imperatore-Generale-Generalisimus, Sacramoso, Napoleone,andaluský hřebec Rudolfo, kladrubolipický Maestoso I, Pluto II, Neapolitano), velmi ušlechtilý, harmonický galakarosier, středního a vyššího rámce, 160-166 cm, těžší klabonosá hlava, vejčité oko, malé uši, tvrdý, pozdní, vozatajství, cirkusová drezura Podskupina anglických koní :vznik korekcí anglického plnokrevníka a araba, berbera a perského koněSpeciální plemena - anglický plnokrevník, americký klusákPlemena šlechtená na sportovní výkonnost - einsiedler, hanoverský, holštýnský, oldenburský, irský sportovní, trakénský, holandský královský, francouzský jezdecký, angloarab, vestfálský sportovní, český teplokrevníkOstatní významná plemena - buďonovský, clevelandský, donský ,hackney, morgan, quarter horse, rýnský teplokrevník, sadler horse, švédský teplokrevník, ukrajinský jezdecký, wúrtenberský Podskupina tarpanovitých koní :Primitivní plemena - hucul, konik3. Plemena skupiny západních (okcidentálních) koní :- ardénský, auxois, belgický tažný, bretoňský, buloňský, clydesdal, českomoravský belgik, franches-montagnes, hafling, comtois, mérenský, norický, percheron, ruský tažný, shire, suffolk, torijský, vladimirský tažný4. Plemena skupiny severských (nordických) koní :odvozeno od původu malého severského koně- connemara, dales, dartmoor, exmoor, falabella, fjordský, highland, islandský pony, new forest, shatland pony, welsh ponyPlemena pony šlechtená na sportovní výkonnost:spojují krev welshe, araba a A 1/1- australský jezdecký pony, hackney pony, pony SF, riding pony Popis koně exteriérové a charakterové vlastnosti koní Morfologické vlastnosti:· Posuzování vlastností koní:- posuzování koní vyžaduje odbornost,praxi a objektivitu- exteriér se hodnotí z hlediska užitkového typu- u chovných jedinců je výběr náročnější a přísnější- podstatou není hledání vad, ale vyváženost předností a nedostatků v utváření jednotlivých znaků (dle chovného či pracovního záměru)- kůň se předvádí „na ruce“ na rovné ploše, posuzuje se ze vzdálenosti asi 6 m pro posouzení typu, tělesných proporcí a celkového dojmu, z blízka se posuzují tělesné tvary (hlava, krk, horní linie, záď, hloubka a šířka hrudníku, končetiny), součástí je i posouzení koně v pohybu – v kroku a klusu (kůň se při předvádění otáčí vždy na pravou ruku)- v požadovaném postoji- vždy venku (nikoli ve stáji)- je důležité posoudit celkový dojem (vychází z plemenného standardu) – v něm se promítne:plemenný typkonstitucetělesná stavbapohlavní dimorfismus - rámec (formát) : určuje se při charakteristice tělesné stavby je dán poměrem kohoutkové výšky k délce těla (obdélníkový, čtvercový)- stavba těla : dle plemenného standardu (jinak u hříbat a dospělých koní) výška v kohoutku má mírně přesahovat výšku zádě (jinak se jedná o „přestavěného“ koně – není žádoucí) hloubka hrudníku (souvisí s kardiovaskulárními funkcemi), malá hloubka hrudníku- „nohatost“ - pohlavní výraz (hrubší tělesná stavba hřebců, patrný rozdíl ve stavbě pánve a síle kostry)- výška koně : (kohoutková , hůlková)velký kůň – 165 cm a vícestřední kůň – 155 – 164 cmmalý kůň – 154 a méněpony – 148 a méněPopis jednotlivých tělesných částí:- přední část:· hlava : charakterizuje plemenný typ, velikost je důležitá i z výkonnostního hlediska (kůň s delší hlavou je ovladatelnější)- dle hmotnosti a ušlechtilosti těžká střední lehká - dle profilu rovná klabonosá poloklabonosá štičí volská babská oči : zapadlé , vypouklé nebo malé negativně ovlivňují celkový výraz dle pigmentace – hnědá (většinou) „sokolí“, „jeřábí“ (světlá duhovka) „skleněné“, „rybí“ (duhovka nepigmentovaná- oko je šedomodré) kůň „jádrooký“ (většinou plaváci, izabely a strakoši) „červené „ oko ( u albínů, prosvítají žilky a zadní část duhovky je bez pigmentu) ušní boltce : mají význam pro výraz celé hlavy (menší – ušlechtilejší) dle velikosti – „oslí“ „kravské“ (převislé) „zaječí“ „myší“ žuchvy (ganaše): mají být širší, mezi nimi je mezisaničí (má být dostatečně široké) nos : měl by být širší ( umožňuje vyšší výkonnost a větší vytrvalost) nozdry , huba, pysky- krk : (7 krčních obratlů- délka podmiňuje délku krku),horní část- hřeben, místo přechodu krku do kohoutku – zásek(vrub), spodní část krku - hrdlo dlouhý úměrný krátký dle muskulatury - silný nebo slabýnasazený – vysoko („labutí“, „jelení“ – koně se nazývají „hvězdáři a jsou špatně jezditelní) nízko· hřbet: (18 hřbetních obratlů – k nim se upíná 18 párů žeber, kohoutek – vyvýšené trnové násadce prvních obratlů)žádoucí je vysoký a delší kohoutek (tím i delší a šikmější lopatka – prostornější chod)hřbet má být úměrně dlouhý, pevný a úměrně široký (krátký – tvrdý chod a těžší ovladatelnost, ale dlouhý – ztráta pevnosti) „ostrý“ , „oslí“ (dlouhé trnové násadce) „neosvalený“ (hubený) „oblý“ „štěpený“ „kapří“ „lehký“ „volný“ (při pohybu se pohupuje) „měkký“ (lehce prohnutý) „prosedlaný“ „proláklý“· bedra: (mezi posledním hrudním obratlem a křížovou kostí, 6 nebo 5 obratlů)mají být krátká nebo středně dlouhá, široká a pevná – kůň je v bedrech „dobře vázaný“(jinak jde o bedra „kapří“, „odsazená“, „propadlá“ a „proláklá“), mohou být „plná“, „štěpená“ nebo „ostrá“· záď : (tvořena pánví a mohutným svalstvem, křížová kost a pánevní kosti)představuje rameno síly – má být dlouhé – záď široká a dlouhá dlouhá prostředně dlouhá krátká vejčitá kulatá louplá čtvercová střechovitá apod. ohon : (má funkci korekce při rychlém pohybu, 17 – 19 ocasních obratlů a mezi nimi chrupavky) vysoko nasazený nízko nasazený zastrčený (zapíchnutý) beraní· hrudník : (přední část trupu, ohraničen hrudními obratli a žebry, hrudní kostí, svaly, velkými cévami, dýchací trubicí a jícnem, z 18 párů žeber je 10 nepravých – tvoří žeberní oblouk, je kuželovitého tvaru)žádoucí je prostorný hrudník, důležitá je hloubka, šířka i délka (rozvoj srdce a plic)- „kůň je dobře uzavřen“- prsa :mají být úměrně široká dle výkonnostního typu (úzká prsa jsou nežádoucí)· břicho : (ohraničeno břišními svaly, postranní krajiny jsou slabiny, uloženy břišní orgány) senné vykasané- pohlavní orgány (kůň s jedním varletem = „jirčák“)- vemeno· přední končetina : (plec – lopatka a ramenní kost spojené v ramenním kloubu, k hrudníku upevněna svalstvem a volné části – předloktí, zápěstí=karpální kloub,záprstí – přední holeň, kost spěnková, korunková a kopytní s příslušnými klouby), nesou větší váhu koně (přirozeně)plec (– lopatka ) strmá krátká šikmá dlouhá dle osvalení volná svázaná vyplecená prázdná svalnatá předloktí : (kost vřetenní a loketní , loketní hrbol – úpon pažního trojhlavého svalu) přiléhavý loket rozbíhavý postoj odstálý loket sbíhavý postoj u skokových koní jsou přitisklé lokty hrubou vadou (nejistota v pohybu) předloktí má být svalnaté , poměr jeho délky k délce holeně – dle využití ovlivňuje akci chodu zápěstí (karpus) : má být silný, širší než předloktí či holeň, v předu mírně vyklenutý, má bát ve svislici procházející přední nohou odchylky – vady postoje ( přikleklý, prohnutý, sbíhavý, rozbíhavý,…) záprstí (přední holeň): sleduje se obvod holeně (v horní 1/3-nejužším místě)- je ukazatelem síly kostry holeň má být suchá, úměrně silná, přechod zápěstí do holeně má být plynulý někdy se vyskytují kostní exostózy - pakosti, návní kosti (lišty) nebo záněty šlachových pochev, záněty ohybačů (pánek, oblouček), zánět okostice (šinbajny) prst : (kost spěnková, korunková a kopytní)s horizontálou má svírat úhel 45° - při velkém úhlu – strmá spěnka- při menším úhlu – měkká spěnka, kůň se ve spěnce prošlapuje – to může vést až k medvědím spěnkámspěnka může být – krátká, střední nebo dlouhávady postoje – rozevřený , sevřenýmůže dojít k novotvarům – např. kroužek (prstýnek) na koruncekorunka má být na tlak citlivá kopyto · zadní končetina : (stehno, kolenní kloub, bérce, hleznový kloub,zadní holeň,spěnkový kloub, spěnka, korunkový kloub, korunka, kopytní kloub, kost kopytní)je důležitá délka kostí, jejich úhlování a osvaleníbérce mají být dlouhé a svalnatéhleznový kloub má být mohutný,dlouhý, široký a suchý možný vznik „špánku“ - kohoutí krok „srčí kost“ nebo „zaječí kost“ nálevek (křížové nálevky), „čepičky“ , „šošky“ náhlý přechod do holeně – „odsazené hlezno“odchylky od normálního postoje : postoj – předstojný (šavlovité , hákovité postavení) zástojný - sudovitý kravskýnárt (zadní holeň)prst – podobné jako u přední končetiny , ale spěnka je mírně strmější a kopyto mírně užší Srst :- krycí chlupy – krátké dřeňové- podsadové chlupy (v zimě)- dlouhé bezdřěňové- ochranné chlupy : (dlouhé dřeňové) kštice, hříva, žíně, rousy- hmatové chlupy : (senzitivní nervy) nad očima, na pyscích a nozdrách- chlupové víry : (identifikační znak) vznikají různosměrným tahem podkožních svalů a tlakem v určitých místech – vazba na mechaniku pohybu (prsní a slabinové víry) Barvy koní : podmíněno pigmentací- základní barvy : ryzák, izabela(žluťák), hnědák, plavák (šedý plavák = myšák), vraník, bělouš (vybělující, nevybělující), strakoš, albín Odznaky :- vrozené- získané : výžehy (kmenové, rodové, plemenné, vlastnické) Hodnocení mechaniky pohybu :- kvantitativní složky (délka kroku, kroková frekvence,rychlost)- dynamografické metody ( zjišťuje se síla )- kinematické metody (zjišťuje se dráha)Principy hodnocení koně :- posouzení je podmíněno plemennou příslušností a využitím koně- měření koní : tělesné míry - dle plemenných standardůpoužívá se měrná hůl (Lidtinova hůl)orientačně se měří výška páskovou mírou – kohoutková výškaobvod holeně se měří krátkou páskou (tzv.míra obuvnická)(dále také Wilkensovo kružidlo, Duerstův hipogoniometr, inklinometr)- vážení :hříbat – (dobytčí váha) ukazatel růstu dospělých koní – (vyhovuje mostní váha) ukazatel zdravotního stavu, úrovně výživy a trávení, pracovní zátěže- tělesné rozměry :kohoutková výška hůlková (KVH) délka hrudníku (hůlkou)kohoutková výška pásková (KVP) délka slabiny výška v sedle (hůlkou) délka pánve –zádě (Wilkensovým kruž.)výška v kříži (hůlkou) délka hlavyvýška kořene ohonu (hůlkou) délka holeně (Wilkensov.kruž.)hloubka hrudi (hůlkou nebo páskou) úhel hřebene lopatky s horizontáloudélka těla (hůlkou) úhel hleznového kloubu úhel spěnkovýZ naměřených hodnot lze počítat různé indexy: hmotnost x 100 jednoduchý index mohutnosti = --------------------- KVH
délka těla x 100 Index formátu těla = ---------------------------- KVH
hmotnost x 100 Index zatížení holeně = -------------------------- obvod holeně - hodnocení tělesné harmoničnosti :pro zvýšení objektivity byla vypracována síť ke stanovení tělesné proporcionality – umožní hodnocení numerickou hodnotou : základem je tělesný standard a rozptylová pásma, konstrukce decilové sítě tělesné stavby (podstatou je souhrnné srovnávání odchylek jednotlivých tělesných rozměrů od standardu výpočty, zakreslením tělesných rozměrů do této sítě tělesné stavby lze upřesnit výběr rodičovských párů)- popis koní s využitím značek:při hodnocení koní se používá systém specifických značek(„popis do obdélníka“)- odhad věku koně :obecně lze říci, že dlouhověkost se zvyšuje ve směru :chladnokrevníci (průměrně 14-18 let), teplokrevníci (16-30 let), malá plemena (25-30 let) – jsou však značné diference hodnocení věku podle vzhledu podle změn chrupu Fyziologické vlastnosti :- konstituce :- stupeň celkového zdraví a formy, je výrazem životní energie- v chovu koní je chápána jako celkový stupeň odolnosti organismu- konstituční zdatnost se posuzuje dlouhodobějším pozorováním nebo dle reakce na změny prostředí či na výraznější pracovní vypětí-dělí se na tvrdá – zdravá konstituce (koně jsou nenároční, odolní, skromní - primitivnější plemena) hrubá konstituce (koně robustnější, koně jsou nároční na výživu) jemná konstituce (ušlechtilá plemena) slabá konstituce (u přešlechtěných plemen – choulostivost, malá odolnost, útlost) měkká (lymfatická) konstituce (u těžkých plemen s tlustou kůží)-i v rámci plemenné skupiny mohou být výrazné rozdíly a proměnlivostí uvnitř plemene - habitus :určuje jej tělesná stavba a činnost orgánů a tkání-charakteristické pro vlastnosti druhové a plemenné- temperament :stupeň dráždivosti nervové soustavy, odráží se ve výkonnosti koně včetně vytrvalosti (nezaměňovat s charakterem)-nutné posuzovat hlavně při pracovním využití koně-rozlišujeme : temperament živý (intenzivnější stupeň= ohnivý, koně příliš předráždění = nervózní temperament) klidný (kůň flegmatický = netečný temperament)-temperamentnější kůň je náročnější na ošetřování,výcvik i pracovní využití-temperament lze ovlivnit výživou , bývá dědičný- charakter := povaha (vlastnosti, které určují využití koně)posuzuje se dle stupně podrobení se vůli člověka-je dědičně podmíněn, ale především jej formují vnější vlivy (značně na něj působí chování a celkový přístup člověka)-v zásadě se hodnotí dobrý špatný -je třeba jej hodnotit ve formě aktivní i pasivní (jsou i rozdíly)- různě se kůň může chovat ve vztahu k člověku, v práci a při podkování – tyto tři složky je nutno hodnotit samostatně-charakterové vady- kondice := celkový tělesný stav (z výživného i výkonnostního hlediska)-podmíněna úrovní výživy, ošetřování a intenzitou pracovního využití-charakterizována optimální hmotností, vypracovaným svalstvem, lesklou přiléhavou srstí a odpovídajícím temperamentemkondice chovná pracovní- růst a vývoj : zvětšování tělesné hmotnosti, nárůst kostry, svalstva a vnitřních orgánů-ovlivněn vnitřními, ale i vnějšími vlivy (výživa, typ odchovu,pohyb, světlo,teplota, ošetřování apod) – energie spotřebovávána převážně na růst(kvantitativní změny) a vývoj (kvalitativní změny)- plodnost : reprodukční schopnost, významná vlastnost plemenných jedinců(klisny využívané dlouhodobě ve vrcholovém sportu velmi obtížně zabřezávají)zmetání(potrat)natalita = počet živě narozených hříbat (66 % se považuje za přijatelnou hodnotu, nad 80% za velmi hodnotné)- mléčnost : (denní produkce mléka v prvních měsících14-20 l i více, velmi vysoká produkce u chladnokrevných klisen)mlezivo (kolostrum)- bílkoviny,vitamíny,minerál.l. a ochranné imunitní látky- pro narozené hříbě je nenahraditelné (normální mléko klisna začne vylučovat asi za 20-30 dní)zkvašený přípravek z mléka = kumys (vysoký obsah vitamínu C a dietetické účinky – humánní medicína) Svalová práce :aktivní složkou pohybového ústrojí je kosterní svalstvo (přibližně 340 svalů – příčně pruhované- ovládané vůlí)svalová činnost izotonická (sval se zkracuje a jeho napětí se nemění) izometrická (sval je napnut – zvýšené napětí svalu)-smrštění svalu je výsledkem biochemických procesů ve svalových vláknech (anaerobní, aerobní)- potřeba energie-práce svalu závisí na jeho dráždivosti, silnými podněty se reakce zesiluje (závislost na prahu dráždivosti) Fyziologická výkonnostní hlediska :Hlavním zdrojem energie jsou sacharidy (tuky jsou převážně rezervní látky).Část energie se využívá na pohyb – energie mechanická a část se převádí na – energii tepelnou - svalová účinnost lze zvýšit systematickým tréninkem, k zvýšení výkonnosti je třeba zvýšit dráždivost nervové soustavy odpovídajícím teplem – rozcvičení před výkonem (zahřátí koně) -tělesná teplota koně v klidu je 37,5 – 38,5°C-počet dechů v klidu 8-16 / min. (při práci se zvyšuje 4 – 10x) spotřeba vzduchu 40 – 60 litrů /min. , kyslíku 1,2 – 1,8 litrů/min. -tepová frekvence v klidu 35 – 45 tepů/min. (při práci se zvyšuje 2 – 5x) výrazné zvýšení před výkonem – předstartovní stav – emoční vlivyVliv tréninku :-celkově se tréninkem zvyšuje funkční činnost organismu, systematickým tréninkem se zhmotňuje svalstvo a zpevňuje kostra, vytváří se dynamický stereotyp při výkonu obtížných prvků-přehnané zátěžové požadavky působí na organismus negativně Vyšší nervová činnost (VNČ) := složitý soubor reflexních pochodů, získaných převážně při vývoji jedince – je jimi zajišťováno adaptivní chování (přizpůsobování se vnějším podmínkám)- reflexy : a) nepodmíněné – vrozené (dědí se ) – základní projevy životab) podmíněné – vznik na základě vnějšího prostředí (životních podmínek) – jsou většinou dočasné-základní funkční jednotkou je podmíněný reflex (dočasný spoj) základní podmíněně reflexní mechanismy = první signální soustava (signály jsou vždy konkrétní a podávají zprávu o jedné určité věci) je možné vypracovat podmíněné reflexy na signál značící určitý úkon (např. na slovo – je propojeno s osobou,která signál vydává, značí určitý úkon – nikoliv obsah slova)-pokud se reflexy často opakují ve stejném pořadí – vytvoří se dynamický stereotyp (je úsporný časově i energeticky) – má velký význam v pracovních činnostech, zvláště v soutěžích vysoké výkonnostní úrovně-typy VNČ : základní schéma (je mezi nimi ale více přechodných typů) Typ slabý (melancholik) - nevhodný |
pohyblivý (sangvinik) -snadno akceptuje výcvikové prvky, ale vyžaduje pro fixaci systematičnost |
nepohyblivý (flegmatik) - vyžaduje klidné zacházení, pomalý systematický, důsledný výcvik - náročnější |
nevyrovnaný (cholerik) -rychle akceptuje výcvikové požadavky,ale inklinuje k přetažení a vzniku neuróz |
ZOOLOGICKÉ ROZTŘÍDĚNÍ EQUIDŮ EQUIDI zebry | praví osli | poloosli | koně |
| zebra horská zebra Grévyho zebra Burchellova zebra kvaga- vyhynula | osel nubijský osel somálský osel poitou | žlutý onager syrsk onager perský kulan kiang | koně mongolského typu koně orientálního typu koně okcidentálního typu koně nordického typu |
Kůň ( Equus caballus ) patří do řádu lichokopytníků a čeledi koňovitých.Dnešní plemena koní se odvozují od divokých předků :koně Převalského - kertaka ( Equus przewalskii )tarpana ( Equus gmelini )koně západního ( Equus robustus )koně severského ( Equus gracilis )Vývoj plemen koní v jednotlivých zemích byl výrazně ovlivněn daným prostředím a tak vzniklo mnoho plemen s odlišnými morfologickými vlastnostmi.Vzájemnou příbuznost s ostatními podčeleděmi equidů dokazuje z hospodářských důvodů používané křížení :mezek (oslice x hřebec koně )mula ( klisna koně x osel )zebrula ( klisna koně x hřebec zebry )zebrina ( klisna zebry x hřebec koně )Tito kříženci jsou podstatně odolnější vůči teplému klimatu a tvrdým podmínkám námahy a výživy než koně, ale až na malé výjimky u samičích kříženců, jsou tito z důvodu rozdílného počtu chromozómů neplodní. Požadavky na ustájení a ostatní zařízení Schéma návaznosti vedlejších prostorů ke koňské stáji : místo pro mytí a čištění koní |
místnost pro pobyt stájového personálu |
karanténa a stáj pro nemocná zvířata |
jízdárny jezdec.hala jezdecká krajina |
· Zařízení pro jezdecký sport mají být v bezprostřední blízkosti vhodné jezdecké krajiny.· Vhodnější jsou zvlněné krajinné polohy a návětrné zóny.· Sklon svahu pro budovy a jezdecké plochy = max. 10%.· Prostory pro ustájení koní a jejich ošetřování a prostory pro zásobování by měly být postaveny jako uzavřený celek. Typy ustájení .A) Volné ustájení (skupinové)pro koně nejpřirozenějí, nutné pro hřebné klisny, klisny s hříbaty a pro odchov hříbat po odstavu až do zařazení do výcviku, rámy dveří se doporučuje opatřit svislými otočnými válci proti zranění ,šířka dveří 2,5 - 4 m, dveře dvoukřídlé (čtyřdílné), min.užitková plocha :koně 7,3 m2/kusklisny se sajícími hříbaty 15 m2/kushříbata do 1,5 roku 6 m2/kusstarší dorost 7 - 8 m2/kusdo 3 let 8 - 12 m2/kusB) Ustájení v boxech (individuální)používá se především pro sportovní a plemenné koně a pro klisny před ohřebením a po němC) Vazné ustájenínení vhodné (používá se někdy u tažných koní) Všechny typy ustájení je nutné kombinovat s pobytem na pastvině nebo alespoň ve výběhu. · Stáje pro koně :· Měly by být umístěny na mírně vyvýšeném slunném místě, nejvhodnější je podélná osa S-J (při S-Z je třeba chránit jižní stranu před sluncem)· Mikroklima : stáj má být suchá, vzdušná, čistá, bez průvanuTeplota –optimální 10 – 18 °C , neměla by být nižší než 5°C (ale není nutné uměle zajišťovat „ideální teplotu“ – koně jsou schopni celkem dobře snášet i několik stupňů pod nulou) a v létě by neměla přesahovat venkovní teplotu.Relativní vlhkost max. 85 % (optimální 50 – 75 %).Dobré větrání (ale ne průvan), optimální je trojnásobná výměna vzduch za hodinu.- Přiměřená plocha boxů musí respektovat typové charakteristiky koně.- jednoduché pravidlo pro půdorysnou plochu boxu plocha boxu = (2 x kohoutková výška koně) v metrech tj. v průměru 10,5 m - rozměry boxu 3 x 3,5 m (v extrémně dlouhém tvaru 2,5 x 4,2 m)· Výška boxu 2,6 – 2,8 m (pevné přepážky – plné do výšky140 cm od podlahy, poté 40 – 90 cm mříž)· Podlahy:Musí být pevné, pružné, teplé a nepropustné(dubové nebo bukové impregnované špalíky kladené do parketářského tmelu, tvrzená rýhová pryž, lité podlahoviny apod.)Sklon 1,5 – 2 % ke žlabu chodby.· Chodba ve stáji by měla být min. 2,5 m široká( při zasouvacích dveřích boxů).Močůvková stružka (široká 150-250mm, hluboká30-50 mm), vpustě vždy po 6 m.· Výška stáje min. 3,3 m (max.4 m)· Minimální potřeba užitkového prostoru (kubatura stáje) pro 1 koně = 25 m3 při obnově vzduchu 3x za hodinu· Okna : Plocha oken 1/12 – 1/20 podlahové plochy (pokud možno ne na západ)- min. rozměr má být 120 x 90 cm.Skleněná okna zabezpečit mříží s malými otvory.Umístěna ve výši 1,8 – 2 m od podlahy (mimo dosah koní, nesmí oslňovat), sklopná dovnitř.· Krmný žlab:Má být ve výšce loketního kloubu koně, tj. 65 – 90 cm (u velkých koní až 100 cm).Zděný šikmo vzhůru (šířka 65 cm). Délka 60 cm, šířka 40 cm a hloubka 20 – 30 cm. Okraj zahnutý dovnitř.· Napáječky:Automatické miskové, umístěny max. 120 cm nad zemí.Každá má být opatřena samostatným ventilem na uzavírání.(denní spotřeba vody 20 – 50 l / 1 koně )- Dveře stáje:Vhodné jsou půlené dvoukřídlové, šířka i výška 2,5 – 3 m, otevíratelné ven. (doporučeno rámy dveří opatřit svislými otočnými válci) · Sedlovna :Min. 15 m (dle počtu koní), jednotlivé háky na sedla umístěny v řadách nad sebou( ve vzdálenosti cca 55 cm).Věšáky pro uzdění umístěny od sebe cca 20 cm. c) Mycí box s odpadem (cca 14 m), solárium , atd.v Kovárna (od 20 koní výše ,s rozměry 5 x 3,6 m)v Box pro nemocné koně (od 20 koní výše)v Sociální zázemí pro jezdce a ošetřovatele ( šatny, umývárny, WC, klubovna,…)· Sklady – velikost dle kapacity stájí- sklad jadrného krmení : spotřeba – oves- na 1 koně na rok je cca 1,4 t sklad.prostor = cca 2 m / 1 t jádra- sklad píce : spotřeba sena na 1 koně na rok je cca 2,2 t sklad.prostor = cca 7 – 14 m / 1 t sena- sklad podestýlky : spotřeba slámy na 1 koně na rok je cca 3-5 t sklad.prostor = 10 – 20 m / 1 t slámy · Hnojiště – mělo by být betonové, pod úrovní terénu, otevřené nebo kryté, do jímky nesmí pronikat spodní voda, jedna stěna šikmá (pro možný vjezd vozů) , velikost dle kapacity stájí ( nutno v průměru počítat cca 25 kg hnoje / 1 koně za den), hnojiště musí být pravidelně dezinfikována · Jízdárny : podélnou osu orientovat S-J, tribuny na západní straněRozměry : pro drezúru 20x40 m nebo 20x60 m pro skokové koně cca 25x60 m pro spřežení 40x80 m , 60x80 m (je třeba počítat s vedlejší jízdní plochou- po stranách min. 3 m a u vjezdu 5 m, při mezinárodních závodech vzdálenost o diváků min. 20 m)- otevřené – vhodně upravená a dobře odvodněná plocha na rovině - kryté – světlá výška 4 m hlavní vjezd – nutno i pro techniku (nákladní vůz apod.) cca 3 x 3,8 m vedlejší vchody šířka min.1,2 m, výška min. 2,8 m , otevírání směrem ven na vnitřním obvodu šikmé dřevěné ohraničení se sklonem min.2° (do výšky 160 – 180 cm od země), a to i v prostoru dveří vhodně řešené přirozené i umělé osvětlení - pro řízený pohyb – „kolotoč“ nebo jiné jeho obdoby- lonžovací kruh (ohrazený, min. průměr 12 m) · Výběhy :- musí mít propustné podlaží nebo musí být odvodněny drenážemi- ohrazení : dvěma tyčemi ve výši 0,7 a 1,3 m ( jednou tyčí ve výši 1,1 m)- tyče musí být připevněny zevnitř na sloupky 3-4 m od sebe v Pastviny :- potřeba pastevní plochy 1 kůň = 1 ha ( odstávčata 6 = 1 ha)- ohrazení :dřevěné – životnost 5 – 8 let ( je nutná konzervace dřeva nezávadným činidlem)kovové – dlouhodobé ( nutnost kvalitního a nezávadného nátěru) - dvouřadé (výška 0,7m a 1,3-1,4 m) - průhonová cesta 6-8 m široká elektrický ohradník (páska 2-4 cm široká, umístěna na stojky ve vzdálenosti 4 m , izolátory pro průchod pásky, zdroj impulsů – akumulátorem, ze sítě 220 v nebo solárním článkem, zdroje lze použít v průměru na 10-30 km ohrazených pastvin) Stájový managementManagement je podnikatelsky orientované chování. Stájový management předpokládá znalosti o koni- části těla, kostra, svalstvo, postoje, měření koní- pohyb a jeho nepravidelnosti- psychologie koně- stáří koně- plemena koní- reprodukce - porod- identifikace koní- nákup a prodej koní- péče o koně, zacházení s koněm- ošetřování- střihání, mytí, zaplétání- kopyta- krmení- péče o zdraví koně- paraziti- problémy ve stáji- napájení, skladba krmení, organizace krmení- sedlo a uzdečka- typy uzdění, kamaše, bandáže- požadavky pro závody koní a transport Stájový management zahrnuje- péče o personál, členy stáje- kruhovky, trenažery, mycí boxy, solária, bazény- požadavky na ustájení malých a velkých plemen koní- v chovu porodní a ošetřovací boxy, správa výběhů a pastvin, reprodukce- zásobování a skladování krmiv a materiálů- znalost dietologie a individuálních požadavků koně- návštěva veterináře - vakcinace, odčervení, prevence, první pomoc a zákroky- podkovářské služby- práce ve stáji- údržba výcvikových ploch- pohybový plán koní Stájový management úzce prolíná s ekonomikou stáje - ekonomické informace - zajištění funkčnosti stáje.Co je třeba hradit :- energetika (světlo, ohřev vody,ohradníky,vybavení kanceláře,treninková zařízení, solárium apod.)- vytápění- pojištění (areál, koně, odpovědnost, úrazy)- mzdy a odvody zaměstnanců (smlouvy, dohody..)- protipožární opatření (hasicí přístroje, komín apod.)- náklady na krmivo a stelivo- spotřeba vody- podkovářské služby- veterinární péče (prevence, lékárna…)- koupě koní- postroje a výstroj- vybavenost stájí (zoohygienická zařízení, malá technika….)- opravy a rekonstrukce- drobná údržba- ochranné pomůcky Kde získat potřebné finance:- sponzoři- poplatky za ustájení- platba za výcvik- promoční akce- závody- pronájmy areálu- pronájmy koní Ekonomika stáje vyžaduje schopnost finance pro stáj získávat a přitom mít kontrolu nad výdaji, tzn. hospodařit s financemi. Dále management zahrnuje oblasti:- formy podnikání- právní problematiku - ustájení , označování a evidence koní, doprava koní, organizace a pracovní smlouvy, zákon o ochraně zvířat, nákup koně, trestní odpovědnost, způsobené škody, bezpečnost a ochrana zdraví při práci......- provozní řád areálu- řád pro nájemce boxů- provozní řád jezdecké školy- trh a zákazníci- cenová politika (cena, poptávka)- nástroje propagace (reklama, podpora - cenové zvýhodnění, publicita, osobní přístup k zákazníkovi)- zemědělství (pastviny, půda, zařízení a stroje)- požadavky na ubytování, stravování apod. Výčet by se dal ještě rozšířit dle poměrů stáje. Nesmíme však nikdy ztratit zájem vzdělávat se a zajímat o novinky v problematice související s chovem a výcvikem koní. Výživa koní Zásady praktického krmení : · krmivo přidělujeme do žlabů a napáječek = denně vyčistit, seno většinou na zem· důležité je dodržovat pravidelnou dobu krmení a klid ve stáji při krmení ( snižuje to riziko výskytu kolik )· objemné krmivo (seno) krmíme většinou 2x denně (ráno a večer) - větší část dávky je vhodnější dát večer· jadrné krmivo (př. oves) krmíme 2x - 3x denně (u velmi výkonných koní i vícekrát)· alespoň 1 hodinu po krmení nechat koně v klidu (nepracovat s ním)· krmivo a voda musí být dobré kvality / minimální záchovná dávka pro koně je 2,5 - 5 kg sena denně !!!! /
Trávicí soustava koně : V přírodě kůň největší část dne tráví příjmem potravy a tomu odpovídá i jeho trávicí aparát, který je uspořádán k průběžnému přísunu malých dávek krmiva. Ve stáji jsme ale nuceni krmit v pevně stanovenou dobu a koně většinou také vykonávají tělesnou práci (ježdění). Proto musí dostávat krmiva bohatá na energii ( tráva nebo suché objemné krmivo pro to nestačí). Kůň přijímá potravu pysky a řezáky a dále musí krmivo dobře rozmělnit stoličkami ( potřebuje čas a klid na žvýkání). Důležitá je i tvorba slin, která také potřebuje čas. ( u příjmu sena sliní kůň více než u jadrného krmiva) = proto je důležitý klid při krmení !!!Rozmělněné sousto sklouzne do jícnu ( pozor pokud by se krmilo bobtnavé sušené krmivo předem nenamočené mohlo by dojít k ucpání jícnu). Jícen ústí do žaludku ( při vchodu do žaludku je svěrač-záklopka, který brání návratu potravy z žaludku do jícnu = kůň nemůže zvracet !!!!) , probíhá zde trávení , které může být při rozčilení a neklidu ve stáji narušeno (= důležitý klid při krmení a hodinu po něm !!!!) žaludek koně je poměrně malý - a proto se krmí často a v menších dávkách ( u velkého koně - asi 500 kg - by se v jedné krmné dávce nemělo dávat víc než 2,5 kg jadrného krmiva).Po žaludku následuje tenké střevo (dělí se na dvanáctník, lačník a kyčelník a je dlouhé asi 24 m), probíhá zde další trávení lehce stravitelných živin. / na něj jsou napojeny velké břišní žlázy-játra a slinivka břišní, které svými sekrety pomáhají trávení potravy /. (Pozor - pokud je v dávce hodně těžce stravitelné vlákniny jako je např. sláma a staré seno , může dojít k zácpě !!!)Následuje tlusté střevo ( dělí se na slepé střevo a tračník)- to obsahuje mikroorganismy, které potravu dále zpracovávají a k tomu také vyrábějí vitamíny ( C, K, B). (Pozor - pokud se naruší obsah a množství střevních bakterií může dojít k zácpě !!!).Po tlustém střevě následuje konečník, který řídí kálení. !!! Příliš málo , ale i mnoho vlákniny (seno , sláma) může vést k trávicím problémům (koliky , zácpy,..) !!!!! Živiny a jejich význam : Voda :· pro život je nepostradatelná, při jejím nedostatku dochází k špatnému vstřebávání živin, zvyšování hustoty krve, zvyšování tělesné teploty a k hromadění toxických látek v těle· dospělý kůň spotřebuje (podle počasí) 20 - 60 litrů denně. /pony 15 - 30 l /· je důležitá pro látkovou výměnu v těle a regulaci tělesné teploty (pocením)· ideální teplota vody pro napájení koní je 8 – 12 °C !!! z vědra se napájí před krmením , minimálně 3x denně !!!!!! automatické napáječky čistit pravidelně !!!!!! zahřátým koním nedávat studenou vodu !!! Zdroj energie :· zdrojem energie jsou tuky a cukry (při jejich vyčerpání i bílkoviny)· pokud je zásobování dostatečné – dochází k jejich ukládání a tvorbě rezerv· výživný stav a temperament koní ukazují, jak jsou energií zásobováni – dávka krmiv bohatých na energii je otázkou citu majitele koně ( záleží na plemeni, zatížení a teplotě) !!! dlouhodobý nedostatek nebo nadbytek energie vedou ke snížení výkonnosti !!! Tuky (lipidy):- jsou největším zdrojem energie- dělí se na tuky a oleje- při trávení se postupně rozkládají na základní stavební kameny = mastné kyseliny(ty se ukládají jako zásoba v játrech, svalech a tukové tkáni ve formě triglyceridů) Cukry (sacharidy):- dělí se na jednoduché a složené- při trávení se postupně rozkládají na základní stavební kámen = glukózu (ta se ukládá jako zásoba v játrech a svalech ve formě řetězců = glykogen) Bílkoviny : jsou využívány hlavně jako stavební jednotka- pro růst a vývoj , ale v případě nedostatku ostatních živin (cukry,tuky)- slouží v případech extrémního vyčerpání, hladovění či nemocích i jako zdroj energie při trávení se postupně rozkládají na základní stavební kameny = aminokyseliny zvýšenou potřebu bílkovin mají koně rostoucí, při tvorbě svalů a laktující klisny Celulóza(vláknina): je teprve v tlustém střevě pomocí střevních mikroorganismů zpracována na těkavé mastné kyseliny.Minerální látky a vitamíny :- dodáváme k základní krmné dávce pokud v ní není jejich potřeba pokryta Minerální látky:Vápník(Ca) a fosfor(P): velmi záleží na jejich vzájemném poměru (Ca:P by měl být asi 2:1), jsou velmi důležité pro mineralizaci kostí a pro zuby, ale podílejí se také na látkové přeměně,- potřeba doplnění k základní krmné dávce je hlavně u chovných klisen, hříbat a rostoucích koní, ale i při velké sportovní zátěži- nedostatek, ale i velký nadbytek způsobuje onemocnění koní(př.poruchy růstu, odvápnění kostí,…) !!!! Sodík(Na) : spolu s K a Cl ho řadíme mezi „elektrolyty“ = tj. udržují stálé vnitřní prostředí a vodní rovnováhu v organismu, z těla se vytrácí s potem,močí a trusem- k základní krmné dávce doplňujeme hlavně u koní kteří pracují ( podáváme solné lizy )- nedostatek vede ke zvýšenému pocení, nechutenství a svalové slabosti- hříbatům solné lizy nedávat – způsobují průjem !!!! Draslík(K) : patří mezi „elektrolyty“ , je důležitý pro funkci enzymů a udržování osmotického tlaku v buňkách - k zákl. krmné dávce ho většinou doplňovat nemusíme ( jen při velmi těžké zátěži spojené s velkým pocením nebo při průjmech)Chlór(Cl) : patří mezi „elektrolyty“, je důležitý hl. pro správné trávení bílkovin v žaludku- většinou není třeba doplňovat ke krmné dávce ( jen při velké zátěži)Hořčík(Mg): je důležitý hl. pro svalové a nervové funkce, pro činnost srdce a oběhový systém- jeho potřeba je většinou pokryta v základní krmné dávce, doplňujeme jen při velké zátěži koněSelen(Se): spolu s vit.E chrání buňky před nepříznivými vlivy , důležitý pro svalovou činnost- ke krmné dávce přidáváme při svalových potížích ( při jeho velkém nadbytku může dojít k vypadávání srsti, slepotě a vyzutí kopyt !!!)Síra (S) : nachází se ve všech tkáních, ale je důležitá hlavně pro kopyta, kůži a srst- většinou je její potřeba pokryta přísunem kvalitních bílkovinŽelezo(Fe) : je nezbytné pro tvorbu červených krvinek a pro správné okysličování organismu- nedostatek může způsobit chudokrevnost- ke krmné dávce přidáváme především koním při vysoké sportovní zátěži, chovným klisnám a také koním při velké ztrátě krveMěď(Cu) : je třeba při tvorbě krve a pigmentu a pro rozvoj kostí- většinou ale není třeba doplňovat (! Při velkém přebytku se v organismu hromadí a to je velmi nepříznivé )Zinek (Zn) : je nutný pro zdravou kůži a kopyta- můžeme přidávat koním při poraněních – pomáhá urychlit hojení ranMangan(Mn) : je důležitý pro růst, vývoj a reprodukční funkce zvířat a také se účastní krvetvorby-většinou není třeba doplňovat (! jeho velký přebytek může způsobit anémii) Kobalt (Co) : je důležitý při tvorbě vit. B- většinou nedoplňujemeJód (J) : je důležitý pro funkci štítné žlázy a tím pro látkovou přeměnu v organismuVitamíny :- v určitém minimálním množství jsou nezbytné pro organismus ( pro látkovou přeměnu, regulaci metabolismu)- vesměs mají funkci při chemických reakcích v těle- přidávání k základnímu krmivu je třeba hlavně u vysoce sportovně zatěžovaných koní( u koní s mírnou zátěží je jejich potřeba většinou pokryta v kvalitním krmení – hl. zelené píci )· rozdělují se podle jejich rozpustnosti na :· rozpustné ve vodě – jejich přebytek se vylučuje z organismu močí = nehrozí předávkování ( vit. C a skupina vit. B , kys.listová, vit.H)· rozpustné v tucích – v organismu se ukládají do zásoby = !!! při nadměrném podávání může dojít k předávkování – kůň může mít zdravotní potíže !!! ( vit. A,D,E,K ) vitamín B1 : je důležitý pro všechny životní funkce, je obsažen v jadrných krmivech (a krmných kvasnicích) a také vzniká pomocí mikroorganismů ve střevech- u koní běžně krmených se nedostatek většinou nevyskytuje- nedostatek se projevuje nervovými poruchami, svalovými křečemi a nechutenstvím( přidáváme jen u sportovních koní- pokud je to třeba – mírní nervozitu )vitamín B2 : je důležitý pro svaly a nervy, je obsažen v jádru, kvasnicích a také je vyráběn ve střevech pomocí MO- nedostatek se téměř nevyskytuje ( u vysoce výkonných koní můžeme dodávat v rostlinných olejích)vitamín B6 : nezbytný pro krvetvorbu a vytváření energetických zásob (glykogen), je obsažen v jádru, kvasnicích a také je vyráběn pomocí MO ve střevech (ale ne při stresu !!!)- jeho nedostatek se projevuje jen zřídka ( anémie, snížená výkonnost, oslabená imunita, nervozita koně)- ke krmivu přidáváme při nemocích nebo i při vysoké sportovní zátěživitamín B12 : nezbytný pro krvetvorbu a metabolismus koně, obsažen v jádru a kvasnicích- nedostatek se projevuje jen zřídka (anémie, ztráta výkonnosti, hubnutí)vitamín B 15 : důležitý pro metabolismus, obsažen v jádru- u vysoce výkonných koní přidáváme pro zlepšení regenerace po zátěži kys.listová : má funkci jako vitamíny B – metabolismus, krvetvorba, je osažena v jádru, kvasnicích , střevní MO ji také vyrábí- při nedostatku – anémie, snížená výkonnostvitamín C : chrání organismus před škodlivými vlivy (volné radikály), zasahuje do metabolismu, je důležitý pro krvetvorbu, působí proti stresu, urychluje regeneraci po zátěži, je důležitý pro zdraví pohybového aparátu (kosti,šlachy…) a zvyšuje odolnost proti nemocím, je obsažen hl. v čerstvé píci a krmných okopaninách(mrkev,řepa) a koně mají schopnost v případě nouze si ho „vyrobit“- při jeho nedostatku dochází ke snížení výkonnosti, stresu a náchylnosti k nemocím Biotin (vit.H) : je důležitý pro metabolismus (potřebují ho enzymy), je nezbytný pro zdravá kopyta (zesiluje rohovinu), je obsažen v kvasnicích, ořechu a olejnatých semenech vitamín A (retinol) : je důležitý pro dýchání, trávení, a reprodukci , ale i pro růst kostí a zdravou srst a kůži, !!nezbytný pro zdraví oční rohovky!!zdrojem je hl.čerstvá píce, kvalitní seno, mrkev,řepanedostatek se projevuje špatnou srstí a kůží, šeroslepostí, dýchacími infekcemi, problémy v reprodukci a u mladých koní i špatným vývinem kostíke krmivu přidáváme hl.rostoucím koním, chovným klisnám a hřebcům v období připouštění- !!! jeho trvalý přebytek působí slabost, deprese, lámavost kostívitamín D : je důležitý pro vstřebávání vápníku (Ca) a jeho zabudování do kostív krmivu není obsažen, ale organismus si ho „vyrábí“ sám za pomoci slunečního zářenípři jeho nedostatku dochází k poruchám růstu, špatnému vývoji kostí a nechutenstvíke krmivu přidáváme u koní,kteří nejsou odchováváni pastevně(dostatek slunce) a také při léčbě zlomeninvitamín E : významně působí při ochraně organismu před škodlivými látkami a nemocemi, společně s selenem (Se) chrání svalyv krmivu je obsažen(ale při sušení, mačkání,… se ztrácí) – je třeba jej doplnit!! – zdrojem jsou rostlinné olejejeho nedostatek se projevuje stresem, poklesem výkonnosti, náchylností k nemocím a špatným hojením ran!!!nadměrný příjem ale také oslabuje imunitu!!!přidáváme ke krmivu hl.u vysoce zatěžovaných sportovních koní, chovným klisnám a novorozeným hříbatůmvit.E + Se => pomáhá při svalových onemocněních a také jim pomáhá předcházet vitamín K : je velmi důležitý pro správné srážení krve- kůň ho získává z rostlinných zdrojů - jeho nedostatek se vyskytuje jen ojediněle ( u koní s problémy se zažíváním a nebo při onemocnění jater) => u zdravých koní NEPŘIDÁVÁME-
KRMIVA :Krmiva obsahují životně důležité a nepostradatelné energetické l., živiny ,stejně jako minerální l. a vitamíny.Základní rozdělení krmiv pro koně je :A) objemná krmiva - šťavnatá a sucháB) jadrná krmiva A) Objemná krmiva :----------------------------a) šťavnatá :- zelená píce čerstvá - trávy, jetelovité rostliny a byliny (kvalita pastvy je dána jejich skladbou a péčí o pastviny / podle jejího složení je třeba někdy i u pastevního odchovu přikrmovat)- siláže - zelená píce je konzervována, aby jsme ji mohli déle uchovat / důležitá je její kvalita a v běžném provozu se moc nepoužívá neboť se musí skladovat v silech/- senáže- okopaniny - mrkev a krmná řepa / mají hodně energie a vody/, přidáváme pro zchutnění a zpestření krmné dávky ( max. 3 kg denně)b) suchá :- seno(u velkého koně 5 - 10 kg denně) a krmná sláma- pšeničná , ovesná (až 4 kg denně)/ječná a žitná sláma je vhodná jako stelivo/ B) Jadrná krmiva :------------------------pro přísun energie a živin-podle množství rozdělujeme při krmení na 2 a více dávek (ráno a večer nebo ráno,poledne a večer)- pro koně je nejvhodnější oves, ječmen a kukuřice Oves : krmíme buď celá zrna nebo mačkaný(u koní, kteří špatně přijímají celý oves nebo při výměně chrupu/ !!! neskladovat déle než 2 dny- rychle se kazí !!! )- má výhodný podíl vlákniny a energie(cukry,tuky),ale i bílkovin a pro koně je dobře stravitelný Ječmen : měl by se krmit šrotovaný (může tvořit polovinu dávky jadrného krmiva)- obsahuje méně bílkovin, ale více energie než oves (0,9 kg ječmene = 1 kg ovsa)- pro koně je hůře stravitelný Kukuřice : krmit vždy v rozdrcené formě(může tvořit až polovinu krm.dávky jádra)- obsahuje málo vlákniny a bílkovin, ale hodně energie(tuky) vhodné pro velmi výkonné koně ( 0,8 kg kukuřice = 1 kg ovsa ) !!! k jadrnému krmivu doplňovat minerální l. , vitamíny a stopové prvky !!! / žito a pšenice nejsou pro koně vhodné – hodně lepku a málo vlákniny – může dojít k zánětům žaludku a schvácení kopyt /________________________________________________________________________ Krmné směsi :- mají různé složení - lze si vybrat dle potřeby koně- bývají doplněny o minerální l. a vitamíny !!! Další doplňková krmiva :--------------------------------------- minerální krmiva : mají se podávat pravidelně (řídit se návody, podávat jen krmiva určená pro koně)- krmný vápenec : k doplnění vápníku , hlavně pro sající a odstavená hříbata (koně ho nemívají rádi- musíme ho přidávat do krmiva)- krmná sůl : (kamenný liz) k doplnění sodíku, hlavně při silném pocení a někdy při laktaci (produkci mléka), !!! hříbatům sůl nedávat - dochází k silným průjmům !!!- otruby :(„zadní mouka“) jsou to zbytky při mletí pšenice a žita , můžeme zkrmovat max.0,5 kg otrub velmi dobré kvality a nejčastěji jich užíváme jako součást „mashe“ - což je krmná směs : 0,5 kg otrub + 100g převařeného lněného semínka+ 20g krmné sole+ vroucí voda 3-5 litrů- tuto kaši podáváme o tělesné teplotě a má diete- tické účinky- sušené cukrovarské řízky: (zbytek dřeně cukrové řepy po výrobě cukru)dodáme energii, koně je mají rádi / !!! pozor - musí se namočit protože bobtnají !!!/ podáváme u sportovních koní, max.3 kg denně- melasa : (sirupovitá tekutina obsahující cukr) zchutňuje krmivo ,působí jemně projímavě a může snižovat výskyt kolik- lněné semeno : obsahuje hodně tuku a bílkovin a také slizové l.(s vodou) , které tvoří ochrannou vrstvu žaludku a střev a dobře působí na srst, !!podáváme převařené !! (až 200g/den)- sojový šrot : obsahuje hodně bílkovin vhodný hl.pro hříbata a laktující klisny ( většinou pokud není pastva)- pivovarské mláto : vzniká po převaření ječmene, obsahuje hodně bílkovin a vlákniny, ale málo energie(cukry,tuky) , !!!! rychle se kazí !!!- pivovarské kvasnice : obsahují hodně bílkovin, vitamíny(hl. B), minerální látky a stopové prvky, působí pozitivně na střevní mikroflóru- regulují trávení, jsou dobré na kůži a proti nervozitě , (až 250 g /den)- sladový květ : obsahuje hodně bílkovin a tuků (ale také látku „hordenin“- dopingová l. !!!), rychle se kazí !!!!- rostlinné oleje : jsou velkým zdrojem energie, pozitivně působí na žaludek, střeva a srst(můžeme zkrmovat až 300g oleje/den – tj. asi jako 1 kg ovsa)
Krmení v praxi :- koně bez pracovního využití :- stačí, když se pokryje záchovná potřeba= krmná dávka : dostatečné množství sena + vitaminizované minerální krmivo + malé množství jadrného krmiva- sportovní koně :- mají zvýšené požadavky na příjem živin, minerál.l. a vitamínů- krmná dávka musí být vyvážená a dobře stravitelná, musí být sestavena dle zatížení koně,ale také dle počasí-teplota a váhy jezdce, je třeba dbát na obsah a vzájemný poměr Ca:P a na přísun Na ( solný liz) - energie : její nedostatek vede ke ztrátě výkonnosti, kůň hubne a je náchylnější k nemocem( !!! její přebytek ale může způsobit psychické problémy koně , tloustnutí, zdravotní poruchy a nemoci pohybového aparátu !!! ), pro zvýšení hodnoty energie v krmení jsou vhodné rostlinné oleje (kůň z přebytku nemá psychické problémy)vysoké množství energie potřebují hlavně mladí koně zařazení do výcviku , ale také při stresu či chladném počasípř : při lehké práci – asi 2,5 kg ovsa + asi 5 kg sena /den při těžké práci – až 6,5 kg ovsa + asi 4 kg sena /den!!! se stoupající dávkou ovsa bude stačit méně sena !!!- bílkoviny : jsou stavební l. pro růst kostí a vývoj svalů, jejich potřeba je většinou pokryta v běžné krmné dávce- minerální l. : jsou třeba doplňovat k základní krmné dávce ( hl. Ca,ale také Fe, Cu, Se,…)- vitamíny : při vysoké zátěži by měl být doplňován k jádru hl. vit.A a E- elektrolyty : kůň s pocením ztrácí elektrolyty v těle – což zpomaluje regeneraci po zátěži- proto je vhodné je doplňovat hlavně v horkém a vlhkém počasí - vysoce výkonní koně : - jedná se o koně hl. dostihové, ale také ve výkonnostním sportu ( skoky, military, distanční ) - krmivem musíme dodat dostatek „vhodné“ energie ( při rychlé práci a skocích – převažují cukry, při dlouhodobější rovnoměrné zátěži-tuky) - vhodné je dodávat elektrolyty, minerál.l. a vitamíny - rekreační a provozní koně : - krmná dávka se sestaví vždy dle momentální pracovní zátěže ( neboť většinou je nepravidelná) - pony :jsou většinou lehce krmitelníkrmná dávka by neměla obsahovat mnoho bílkovin a energiemívají problémy s metabolickými onemocněními, tloustnutím a schvácením kopyt !!!vhodné je seno, sláma, minerální směsi s vitamíny nebo vhodné kompletní krmné směsi - chovní koně :- na výživě matky závisí správný vývoj plodu a narozeného hříběte- v počátku březosti : plod má zatím velmi malé požadavky- krmná dávka se řídí tělesnou kondicí matky ( zatím není třeba podávat velkou dávku jádra), nejvhodnější je dobrá pastvaa kvalitní seno + přídavek minerálních l.)- od druhé třetiny březosti ( dochází k většímu hmotnostnímu přírůstku plodu): přidáváme ke krmné dávce i vhodné jadrné krmivo a minerál.l. ( hl. Ca, P, Se, ….)- v poslední třetině březosti : zvýšíme množství jádra, dbáme na dostatečný přísun minerálů (Ca, P, Mg ,..) a také pro rozvoj mléčné žlázy beta-karoten- kojící klisny : 3 dny po porodu ještě krmit stejně,ještě dále stoupá potřeba energie, Ca, P, Na , vitamínů a bílkovin ( vhodné je krmit vícekrát denně), dostatek vody !!! - hříbata a mladí koně :d) novorozená hříbata : nezbytný je příjem kolostra( asi 3 – 5 l během prvních 12 hodin)e) ochranné l., živiny ( pokud z nějakého důvodu klisna nemá mléko – musíme ihned obstarat kolostrum nebo volat veterináře!!!)f) sající hříbě – prvních 8 týdnů : saje asi 4x/ hod.( v průměru 1 min.), v 5. – 8. Týdnu začíná většina hříbat okusovat trávu ( u hříbat 7 – 10 dní je běžné pojídání výkalů matky – dobré pro tvorbu střevní mikroflóry, klisna by ale měla být každých 6 – 8 týdnů odčervena)g) hříbě starší 8.týdnů: dochází k největšímu růstu, hříbě již začíná přijímat spolu s matkou pastvu a jádro(ale pozor na překrmení!!!), dbát na přísun minerálů(Ca,P,Mg,Cu,Zn) a vitamínů(E,A,D), po ukončení 3.měsíce věku se růst zpomalujeh) odstávčata : (stresová situace- hříbě může zhubnout) potřebuje kvalitní pastvu + jádro(ale pozor na překrmení) + minerály (Ca,P,Zn,Se) + vitamíny (A,E,D,B,lisin), vhodné jsou krmné směsi pro hříbata!!! nekrmit vojtěšku – moc bílkovin- může dojít k abnormalitám v růstu a kloubním onemocněním !!!!i) roční a starší : dostatek kvalitního sena, pastva, adekvátní množství jádra+ minerály a stopové prvky a vitamíny(hl.E), krmná dávka je individuální dle kondice hříběte - koně se zdravotními problémy :j) onemocnění kloubů :u sportovně zatěžovaných koní nebo s přibývajícím věkem dochází k opotřebování kloubů (chrupavek) – následek je nejčastěji osteoporóza ( projeví se nejdříve bolestivostí kloubů, později ztuhlostí a omezením pohyblivosti a deformováním kloubů)· při léčbě koni přidáváme „chondroprotektiva“ (kolagenní hydrolyzát,chondroitin sulfát a glukosaminsulfát)- snižují bolestivost a obnovují kloubní funkci + vitamín E,C a minerály Mn,Cu,Znk) kopyta :kvalitu kopytní rohoviny lze ovlivnit výživou· doporučuje se biotin (vit.H) – podávat dlouhodobě(min. 6 měsíců)- zlepšuje kvalitu rohoviny, ale neurychluje růst Způsoby chovu , reprodukce koní Do roku 1989 řídila chov koní plemenářská organizace Státní plemenářský podnik v Praze.Zemský chov byl spravován prostřednictvím hřebčinců Písek a Tlumačov.V roce 1991 přešla většina pravomocí v řízení šlechtitelské práce ze státu na chovatelské svazy.Jednotlivé svazy vznikly podle regionů nebo chovaných plemen.V oblasti šlechtění je v současnosti činných 12 uznaných chovatelských sdružení.V ČR je vedena plemenná kniha 19 plemen koní. Nejpočetněji je zastoupena (téměř 1/3) populace ČT v odpovědnosti SCHČT.Nejvíce plemen (celkem 8) zastupuje ASCHK ČR. Plemennou skladbu koní doplňují plemena, pro které není v ČR uznáno chovatelské sdružení - nevede se u nás plemenná kniha (quarter horse, paint horse, appaloosa horse,holštýnský teplokrevník,hanoverský teplokrevník, holandský teplokrevník,fríský kůň...).- plemenářský zákon : Zákon č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ve znění pozdějších předpisů· vyhláškou je určen závazný rozsah podkladů k vedení ústřední evidence hospodářských zvířat – předložit požadované doklady pro : připouštěcí rejstřík kniha hříbat registr narozených hříbat (u A1/1 a klusáka) plemenná kniha a registr hřebců plemenná kniha klisen osvědčení o původu a výpis z plemenné knihy (u trvalého či dlouhodobého vývozu)· ochrana zdraví koní : v souladu se zákonem na ochranu proti týrání zvířat a dle zásad ochrany koní (v Pravidlech ČJF,…)· označování koní : norma ukládá označovat hříbata do věku 6 měsíců, označení provede pracovník ASCHK – v pravé sedlové krajině číslo územní knihy hříbat a pořadové číslo v územní knize hříbat (klisny při zápisu do plemenné knihy na levou stranu krku nebo stehno znak plemenné příslušnosti)· plemenné knihy· selekce a zařazování koní do chovu (svody, testace) Plemenitba koní :· cílem je udržení a zlepšení chovaných populací plemen, výběrová kritéria jsou zaměřována na užitkovost a exteriér· značný význam má člověk – určuje metodické pojetí chovu, ale v dlouhodobém pojetí také vliv prostředí na organismus, hlavním záměrem je produkce špičkových jedinců (zvláště u vysoce prošlechtěných plemen)· dědičnost := schopnost uchovávat a přenášet určité znaky a vlastnosti na další generace , která je ale do značné míry ovlivněna vnějšími podmínkami a prostředím(způsoby chovu, tréninku apod.) – „proměnlivost“· genetika :-nauka o dědičnosti a proměnlivosti-dědí se vlohy (geny) pro vznik příslušných znaků, ale k jejich projevu (tedy vlastnostem) jsou nutné určité podmínky a prostředí-kvalitativní znaky jsou založeny na „genech velkého účinku“ (např plemenný ráz,..), zatímco kvantitativní znaky jsou založeny na „genech malého účinku“ (např. užitkové vlastnosti,..)-souhrnem genového založení jedince je genotyp – aby se mohl projevit, musí být odpovídající podmínky projevem je fenotyp (dominance a recesivita vloh, homozygot-čistokrevné založení , heterozygot-kříženec)· základní pojmy :druh – zvířata společného fylogenetického původu, se stejnými morfologickými a fyziologickými znaky, mohou se mezi sebou rozmnožovat (koně, ovce,…)plemeno – populace zvířat téhož druhu s typickými znaky a vlastnostmi, které se přenášejí na potomstvo, při uznání plemene se hodnotí typová a tvarová homogenita,konstituční komplexe, vlastnosti a četnost populace (např. anglický plnokrevník, kůň starokladrubský,…)plemenné skupiny – koní teplokrevných (ČT, A1/1, arabský kůň,…) chladnokrevných (belgičtí, noričtí, haflingští) nordických (huculský, fjordský,..) kmen – skupina koní v rámci plemene, kteří se charakteristicky liší od ostatních účastníků plemene (např. kmeny Furioso, Predswit, Gidran apod.)linie – např. v kmeni Furioso – linie F XI, apod., hodnotí se samčí potomstvoa) krevní – vytvořena řazením samčích potomků, bez rozdílu zda jsou nositeli typických charakteristik linieb) chovná (plemenná) – tvořena nositeli typických charakteristik linie (upevnění příbuzenskou plemenitbou – dědičná ustálenost určitých znaků) -pokud je využití příbuzenské plemenitby v chovné linii vyšší – označuje se za „linii inbrední“ -velmi efektivní je „spojení dvou linií“ s vyhraněnými vlastnostmi – tato čistokrevná „liniová plemenitba“ je vhodná pro kmenové chovy-význam chovných linií je v jejich ustálené dědičnosti, kdy je velká pravděpodobnost přenesení vlastností na potomstvo (rodičovský pár má mít užší příbuzenský vztah k předkovi, aniž by rodiče byli přímo příbuzní)rodina – potomci navazující původem na významnou klisnu (zakladatelku rodiny), hodnotí se samičí potomstvočistokrevnost – čistota plemene, nejsou v něm využíváni jedinci jiných plemen (např. A1/1)plnokrevník – všichni předci musí navazovat na předky uvedené v plemenné knize, nesmí být použit žádný kůň jiného plemenepolokrevník – musí mít nejméně 50 % plnokrevníka (plnokrevník x teplokrevník) – není to zcela přesné správně se u názvu plemene užívá přívlastek země, kde se kůň chová (český teplokrevník, holandský teplokrevník,…..), také se někdy uvádí „vysoko v krvi“ (v původu má jedinec vysoký podíl A 1/1)osvěžení krve – cílem je zvýšení výkonnosti a životnosti u vysoce prošlechtěného plemene nebo chovu, ve kterém se projevily známky „přešlechtění“, jde o osvěžení čistokrevného chovu přílivem krve plemeníka stejného plemene, který není s chovem v příbuzenském stavu, jde o nepříbuzenskou formu čistokrevné plemenitbyprostorová izolace – zřizování menších chovů v různých oblastech(využití k vzájemné plemenitbě jedinců z různých míst) – žádoucí hlavně v chovu malých populací a při přešlechtění i ve velkých chovech Způsoby plemenitby:· čistokrevná plemenitba :clem je dosažení dědičného ustálení, je podmíněno velikostí populace a kvalitativním poměrem vlastností předávaných potomstvuu malých populací dochází k plemenitbě příbuzenské ( při tom jsou významné především chovy z různých geografických a klimatických podmínek)· liniová plemenitba :vyšší forma čistokrevné plemenitby, pro zvýšení dědičné ustálenosti žádoucích znaků (př. vlohy drezurní, skokové,…), většinou zaniká po 4 – 7 generacích a vznikají linie nové, využívá se inbrední linie nebo meziliniové plemenitby· příbuzenská plemenitba (inbreeding)stupeň příbuznosti u připařovaných jedinců je vyšší než průměr populace, v praxi se počítá s příbuzností do páté generace, dle prochovanosti na společné předky ji dělíme na- úzkou příbuzenskou plemenitbu (pokrevní – otec x dcera, syn x matka, sourozenci)- blízkou příb.plemenitbu ( strýc x neteř, prarodiče x vnuci,…)- vzdálenou příb.plemenitbu (vzdálenější příbuzenské stupně)-využívá se k upevňování vlastností v chovu, ale dlouhodobou příb.plemenitbou může dojít k „inbrední depresi“ s negativními následky !!!- osvěžení krve : podstatou je výběr plemeníka téhož plemene odchovaného v jiných podmínkách (kladný vliv prostorové izolace), jde o nepříbuzenskou čistokrevnou plemenitbu· křížení : jde o páření meziplemenné (x chladnokrevník,…) nebo i mezidruhové (bastardace – př. vznik muly, mezka)dělí se na zušlěchťovací a užitkové-„přilití krve“ – používá se při korekci některých vlastností (hlavně u teplokrevných plemen, např.po několika generacích opět využití A1/1 , apod.)-křížení plemenné (tvůrčí) – při vytváření nových plemen-křížení vyhlazovací – původní plemeno se systematicky pohlcuje, populace se opakovaně i v následných generacích připouští hřebci „zušlechťovateli“ – až je dosažen požadovaný typ(např. vnik našeho chladnokrevníka na belgickém podkladě)-křížení užitkové – páří se jedinci typově rozdílných plemen s cílem produkce pracovních koní (kříženci mají větší životnost, adaptabilitu a skromnost než původní plemena)-„testovací křížení“ – zpětné křížení s homozygotně recesivním rodičem a tím se zkouší dědičné založení zvířete Plemenný výběr :· dle plemenného standardu · dle pohlavního výrazu· dle exteriéru a barev (navazuje na výběr dle plemenného standardu)· dle zdraví· dle výkonnosti Rodokmen : je důležitým dokladem v chovu koní, jeho význam je nutné respektovat, ale nelze jej přeceňovat (velmi záleží na vnějších podmínkách) Reprodukce koní : · pravidelný třítýdenní pohlavní cyklus klisny je do značné míry ovlivněn ročním obdobím (na podzim u většiny ustává a znovu se objevuje s počátkem jara – reprodukční období)· pohlavní cyklus může být uměle ovlivněn (léčba,..)Připouštění klisen· důležitá je kvalita spermatu (zpracování spermatu i způsob inseminace)· doba připuštění – v ideálním případě by mělo krátce předcházet ovulaci – stanovit dobu ovulace (různé metody)· dbát na hygienu připouštění· umělá inseminace· čerstvým spermatem nebo krátce konzervovaným spermatem(ředěné a chlazené asi na 4°C, použitelnost 12 – 48 hod.)· dlouhodobě konzervovaným spermatem – zmrazeným (uchováváno v kapalném dusíku)· transfer embryí (přenesení embrya v raném vývojovém stádiu z dělohy jedné matky do dělohy klisny jiné, jejich pohlavní cykly musí být přesně sladěny) – od kvalitní klisny lze získat i více potomků za rok , (i embrya lze konzervovat a dál s nimi manipulovat)Zjišťování gravidity:· chemický prokázání estrogenu v moči (Cuboniho reakce) – od 120 dne březosti· biologické prokázání séra březích klisen v krvi (Asheim-Zondekova metoda) – od 40. do 120 dne březosti· palpační vyšetření dělohy – od 1.měsíce březosti· sonografické vyšetření – lze použít od 11.dne po oplodnění (po 20.dni je možné diagnostikovat vlastní zárodek) – důležité i pro diagnostiku dvojčatDélka gravidity – 333 dní (310 – 360 dní), u samčího pohlaví bývá častěji pozdnější porod· porod – bývá většinou snadný, ale je třeba hlídat (někdy je nutná pomoc) · hygiena porodu, ošetření klisny a hříběte po porodu ( hříběti vyčistit dýchací otvory a ošetřit pupeční pahýl, u klisny věnovat pozornost odchodu plodových obalů- má být asi do 1 hod.)· hříbě se postaví do 1 – 2 hodin k sání (někdy je vhodné pomoci mu přistavit se) – mlezivo, sledovat odchod střevní smolky u hříběteOdchov :· pod matkou : sání kratší s vyšší frekvencí (až 40 x za den) – po několika týdnech se projevuje touha po krmivu(„paběrkování“)- asi ve 4 týdnech již dáváme do žlabu malé množství mačkaného ovsa(matka má být při krmení uvázána, později i hříbě), zdvihání kopyt (po 6.týdnech korektura kopyt),učit vodění apod.· odstav – asi v 6-ti měsících (buď postupně nebo i radikálně odloučením od matky)· hromadný odchov (volné ustájení)- hříbárna, důležitá možnost pohybu , pobyt venku, pastevní odchov (asi 1 ha pastvin na 6 odstávčat nebo 3 hříbata starší roku)· individuální odchov – není pro jeho vývin příznivý· zařazení mladých koní do výcviku (teplokrevníci asi ve 3 letech, plnokrevníci v 1 3/4 roku, chladnokrevníci asi ve 2 až 2 1/2 letech) Chody koně – mechanika pohybu : Základní chody koně :Při sledování nohosledu začínáme vždy s pánevními končetinami, neboť impuls pohybu vpřed vychází u koně ze zádě. Krok : na tvrdém podkladu jsou slyšet 4 údery kopyt v pravidelných intervalech- nohosled: zadní - stejnostranná přední - druhá zadní - stejnostranná přední- má být pravidelný a čistý- rychlost cca 110 m/min , asi 6 km/hod- rozeznáváme : volný, střední, krátký, prodloužený- nepravidelnosti/nečistoty chodu: „mimochod“- obě laterální končetiny došlapují současně (slyšíme 2 údery)„neúplný mimochod“- laterální končetiny nejdou současně, ale rychle po sobě Klus : slyšíme 2 údery kopyt- nohosled: současně diagonálně protilehlé nohy – diagonály se pravidelně střídají (mezi nimi fáze vznosu) - má být pravidelný a výrazný a hodnotíme jej dle prostornosti,pružnosti,pravidelnosti, kmihu a kadence- rychlost cca 220-240 m/min, asi 14 km/hod- rozeznáváme:střední, krátký,prodloužený- nepravidelnosti chodu: „rozložený klus“- diagonální končetiny nedošlapují současně „přehnaný klus“- nekoordinovaný pohyb se mění v třídobý „nákrok“ – jedna z diagonál je více předsunována Cval: skládá se z řady skoků,které se pravidelně opakují, slyšíme 3 údery- mluvíme o cvalu vpravo nebo vlevo- nohosled: vnější zadní – současně vnitřní zadní a vnější přední – vnitřní přední – poté fáze vznosu (všechny končetiny nad zemí)- kůň může provést změnu cvalu ve fázi vznosu- rychlost v krátkém cvalu cca 330-350 m/min , asi 20 km/hod- rozeznáváme:střední, krátký, prodloužený- nepravidelnosti chodu: „křižování“- kůň cválá vpředu vpravo a vzadu vlevo (nebo naopak) „rozložený cval“- příslušné diagonální končetiny nedošlapují současně (slyšíme 4 údery)- „kontracval“- cval na vnější nohu (pokud není žádán- říkáme mu také „falešný cval“) Výkonnostní zkoušky koní Podstatou dnešního chovu koní je zejména , na rozdíl od ostatních hospodářských zvířat poskytujících potravinu nebo surovinu, vlastnost plnit požadovanou práci s použitím fyzické síly.Z tohoto důvodu se výkonnost koní testovala dokonce již v dávnověku. Vzhledem k rozdílnému použití koní známe druhy výkonnosti :- dostihová- sportovní jezdecká (skok, drezura, všestranná způsobilost)- v lehké zápřeži- v tahu- soumara (nošení břemen)- různé Faktory ovlivňují výkonnost :- vliv prostředí (chov, klima, trénink, terén,dovednost jezdce či kočího apod.)- vliv genetiky (dědičnost - tělesná konstituce, stavba těla, temperament, charakter) Při výkonnostních zkouškách se sleduje :- u jezdeckých koní : mechanika pohybu, jezditelnost, schopnost překonávat překážky- u dostihových koní : docílený čas, zisk dotací, generální handicap- u kočárových koní : mechanika pohybu, lehký tah- u tažných koní : schopnost vyvinout sílu Měření výkonnosti koní slouží k selekci koní a tvorbě selekčních programů jednotlivých plemen a užitkových typů. U plemenných koní je hodnocen plemenný typ, pohlavní výraz, stavba těla, mechanika pohybu krok , klus -kmih a elasticita, zdravotní stav, rodokmen a výkonnost.Zásady hodnocení jsou uvedeny ve zkušebním řádu daného plemene.Na základě výsledků hodnocení se provádí selekce. Hřebci a hřebečci jsou hodnoceni a selektováni- při registraci hříbat (pod matkou)- při výběru do testační odchovny- při bonitaci v testační odchovně- při zkouškách výkonnosti (př.KMK, 70 denní test)- při udělování výběru do plemenitby- na základě informací o potomstvu Klisny jsou hodnoceny a selektovány- při registraci hříbat (pod matkou)- při zápisu do PK- při výkonnostních zkouškách- při přehlídkách tříletých klisen- při skoku ve volnosti čtyřletých klisen- v KMK- při přeřazování do vyšších oddílů PK Výkonnostní zkoušky teplokrevných hřebců 70 denní test :Do testu nastoupí 3 letí hřebci předvybraní v uplynulém roce.Při vstupu do testu je komisí posouzena jejich připravenost, mechanika pohybu a skok pod sedlem.Test je zakončen výkonnostní zkouškou. Vlastní výkonnostní zkouška je zahájena předvedením na ruce a dále jsou komisí a zkušebními jezdci posouzeny užitkové vlastnosti disciplín dle zkušebního řádu ČT.Hodnotí se : skoková zkouška, jezditelnost, volnost, krok, cval, kmih, pravidelnost pohybu, výcvik, výkonnost, stavba, typ Základní zkouška výkonnosti 3letých teplokrevných klisen Pro 3leté klisny zapsané do PK ČT (HPK a PK).- pod sedlem, nebo v zápřeži- organizuje SCHČT, hodnotí 3člená komise, je povolena opravná zkouškaZkouška pod sedlem :1. skok ve volnosti (100 - 110 - 120 cm, šíre 110 cm)2. zkouška mechaniky pohybu a ovladatelnosti (obdélník 20 x 60 m)3. kavaletová řada4. postupová řadaHodnotí se : mechanika pohybu při drez.úloze, vrozené schopnosti, pracovní ochota a charakter během zkoušky, připravenostZkouška v zápřeži :Ve dvouspřeží (dvě 3leté), příp. v jednostpřeží ve dvou ojích , lehká zápřež, jízdárna 40 x 100 m, drezura, parkur.Zkouška v tahu.Zkouška v těžké zápřeži.Hodnotí se : mechanika pohybu a ovladatelnost, schopnost a ochota, připravenost Soutěž skoku ve volnosti 4letých klisenPro klisny zapsané v PK ČT.- mechanika pohybu na ruce (krok, klus)- skok ve volnosti (skoková řada)Klisny umístěné ve finále ČR splňují podmínky akceleračního programu. Kritérium mladých koní (KMK)Určeno pro 4-6leté hřebce a klisny s uděleným základním výběrem pro působení v chovu ČT, CS, MT, KK.Vyhlašovatelem je uznané chovatelské sdružení SCHČT ve spolupráci s ČJF.- všechny drezurní úlohy na uzdečce- ve všech disciplínách stihlová udidlaSkoky :10 kvalifikačních kol, vypsáno pro hřebce a klisny zvlášť, body 0-10Stupně obtížnosti 4letí v 1.pololetí Z , ve 2.pololetí ZL5letí ZL , L6letí L SHodnocení : provedení skoku (styl, luk, technika skoku) obratnost (šikovnost, reakce,výbušnost) Připravenost (přiježděnost, klid, přijímání pomůcek)Účast ve finále, umístění 1.-3.místo - žádají o výběr hřebce do plemenitbyDrezura :Pro 5 a 6leté hřebce a klisny, základní kola na vybraných národních závodech ČJF (stanovené úlohy) poté finále. Nejlepší klisna obdrží zvláštní prémii. Majitelé vítězných hřebců žádají o výběr do plemenitby.Všestrannost :Pro 5 a 6leté hřebce a klisny, základní kola vybraná ze závodů ÈJF (úcast min.na 2).5letí - obtížnost “Zlaté podkovy ZL”6letí - “Stříbrné podkovy L”Majitelé vítězných 5 a 6letých hřebců při finále “Zlaté podkovy” mohou žádat o výběr hřebce do plemenitby. Dosažená výkonnost - majitel hřebce může požádat o jeho zařazení do plemenitby pokud hřebec dosáhl výkonnosti:Skoky : ST** u hřebců do 8 let a u starších hřebců T* a vyšších (3 soutěže do 12 tr.b.) Drezura : min.3 soutìže IM a vyšších s hodnocením nad 60 %Všestrannost : absolvuje v prùbìhu 2 let 3 soutìže CIC (dokonèí 1 CIC** a v CIC*se umístí v první polovinì startujících)Zápøež : 5 soutìží T v prùbìhu 2 let Výkonnostní zkoušky u dalších plemen :ČMB a Norický kůň :klisny zapsané v PK - zkouška v lehké zápřeži, v tahu a těžké zápřežihřebci 2 a 3letí hřebci - 60 denní staniční test (ovladatelnost, spolehlivost, zkouška v tahu v lehké i tìžké zápøeži)Český sportovní pony:zkoušky pro 3leté hřebce a 3-4leté klisny -buď zkouška ve volnosti + pod sedlem (skok ve volnosti, drezurní a skoková zk.)- nebo zkouška pro zápřah (lehká zápřež)Hafling, Shetlandsý pony a Arabský kůň - nemají zkoušky z výkonu
